 |
 |
|
|
Sony Xperia M2 | ||||||||||||||||
| Rok od roku přibývá možností, ze kterých vybrat svůj nový smartphone. A nejde jen o čínské značky, také přední výrobci přicházejí s různými variantami – lépe vybavenými i hůře vybavenými, většími i menšími, dražšími i levnějšími… Dnes recenzovaná Xperia M2 je telefonem, který chce oslovit lidi, kteří mají rádi charakteristický OmniBalance design používaný u těch nejlepších smartphonů Sony, a přitom nechtějí za telefon utratit celou výplatu. Funkce jdou spolu s nižší cenovkou pochopitelně také tak trochu stranou. Jenže ne každému ale bude na výkonu a vlastnostech záležet méně. V potaz tak stále připadá i například loňská první generace Xperie Z, která má větší a jemnější 5″ Full HD (1920 x 1080 px) displej, 13 Mpx fotoaparát a je voděodolná, přitom vychází jen o zhruba 2 a půl tisíce dráž. Kterému z modelů tedy dát přednost, co vybrat? Připlatit si nebo naopak ušetřit? To ukazuje až praxe. esign a konstrukce: Dvojnice, která méně snese Dokázali byste bez nápovědy od sebe rozpoznat modely Z, Z1, Z2 a M2? Pokud nepracujete v mobilním průmyslu, pak zřejmě ne. A to je také záměr výrobce – těžit z takřka totožného designu, který Sony používá u těch prémiových zařízení. Je charakteristický a většinou se svým odlišením od konkurence líbí. Tolik na první pohled, při podrobnějším prozkoumání zjistíme, že místo kovových částí po bocích a skla na zádech zde u levnější Xperie M2 výrobce použil všude plast. Ale není to na pohled ani pocitově plast, který známe třeba od takového Samsungu. Naopak, prémiový pocit z těch nejlepších Xperií ve mně přetrvává i v této levnější Xperii M2. Inženýři Sony se vytáhli, celý blok telefonu je dokonale celistvý, vše drží pohromadě jak má. Snad jen jeden ústupek si mohli odpustit. Xperia M2 není oproti prémiovým Xperiím řady Z vůbec odolná, rozhodně si ji tak za žádnou cenu neberte do vany ani na žádné rozprášené staveniště. Minimálně přes nekrytý microUSB port by se vám do telefonu dostala voda či jiné kapaliny. Velikost nového „emka“ s 4,8″ displejem se dá ještě skousnout. Telefon je sice překvapivě vyšší oproti první generaci Xperie Z (i když jen o 1 mm), ovšem má o 0,2″ menší displej – to znamená, že hůře využívá prostor, i když v praxi jen nepatrně a popravdě – pokud bych neporovnával tabulkové hodnoty, bez přímého srovnání obou telefonu v ruce by mi to ani nepřišlo. Pokud rádi ovládáte telefon v jedné ruce, nebudete mít žádné větší potíže. Zamrzí snad jen zbytečné okraje kolem displeje. Telefon tedy mohl být menší, na ovládání to ale nemá žádný vliv, například palcem stejně nad displej nepotřebujete nikdy dosáhnout. Hmotnost téměř 150 gramů mi taktéž navadila. Na co si ale každý majitel Xperie M2 bude muset dát sakra pozor, je snadné poškrábání. Na přední straně ještě výrobce používá odolnější sklíčko Gorilla Glass, takže by displej neměl tolik trpět – leč praxe ukazuje, že se časem objeví minimálně mikroškrábance. Na zádech telefonu však Sony používá jen obyčejný lesklý plast. Výsledek? Za první týden jsem i přes nošení telefonu jako v rukavičkách spatřil první škrábance. Hold za krásu se platí. Výdrž baterie: Do druhého dne s přehledem Telefony ze střední a nižší třídy většinou déle vydrží, neboť mají slabší parametry a baterie nedostává tolik na frak. Tak toto nepsané pravidlo se potvrzuje také u testované Xperie M2. Nižší rozlišení, slabší procesor či méně napájené RAM paměti katapultují výdrž telefonu při větším zatížení přes hranici jednoho dne. Většinou jsem hledal nabíječku až druhý den navečer. Velkou roli zde také hraje úsporný režim od Sony nazývaný STAMINA, který po zhasnutí displeje vypíná veškerá připojení k internetu a de facto nechává základní funkcionalitu telefonu – telefonování a příjem zpráv, popř. i události kalendáře a budík. Pomoci může také režim slabé baterie, u kterého nastavíte, zda se má po jeho aktivaci snížit jas displeje, vypnout určité připojení apod. Záleží pak na každém uživateli, jak moc umí chování telefonu naslouchat a tedy i jak dlouho pak baterie vydrží pod jeho dozorem do dalšího nabití. Displej a ovládání: Kdo šetří, má za 2? Známé české úsloví „Kdo šetří, má za tři“ by se dalo v lehce poupravené formě použít i u Xperie M2. Displej by si totiž ve škole zasloužil lepší dvojku. Na jedničku totiž chybí vyšší rozlišení – qHD (540 x 960 px) není v dané třídě to nejlepší, například už loňský Honor 2 měl HD rozlišení. Pro běžného uživatele ale nebude hrát nižší jemnost takovou roli bez přímého srovnání s jemnějšími displeji. Horší je také nižší čitelnost displeje na slunci i horší pozorovací úhly. Barvy a podání je na druhou stranu poměrně dobré. A velkým přínosem je jistě také 4,8″ úhlopříčka. S displejem jsem byl tedy celkově spíše spokojený. Většinou se stává, že výrobce při snaze přinést co nejlevnější smartphone v dané třídě oseká displej výrazně více. I přes snížení rozlišení by se ale displej Xperie M2 měl lidem stále zamlouvat. Tedy pokud si do druhé ruky nevezmou o 2 a půl tisíce dražší loňskou Xperii Z, která má Full HD. To pak M2 dáte rychle z ruky. Co je dle mého horší, jsou občasné problémy s trojicí ovládacích kláves, které jsou v rámci dotykového displeje. Ten totiž ve spodní části občas vynechává, alespoň to tak na mě působí, a je tak třeba „trefovat“ zmíněnou trojicí kláves uprostřed či spíše v horních částech, a také se jich dotknout poctivě. Řekl bych, že to může být menší problém s kapacitní vrstvou, možná výrobní vada. Na podobné problémy jsem narazil zatím jen u senzorových tlačítek, nikoliv však ještě přímo u trojice kláves, které jsou součástí dotykového displeje. Výdrž baterie: Do druhého dne s přehledem Telefony ze střední a nižší třídy většinou déle vydrží, neboť mají slabší parametry a baterie nedostává tolik na frak. Tak toto nepsané pravidlo se potvrzuje také u testované Xperie M2. Nižší rozlišení, slabší procesor či méně napájené RAM paměti katapultují výdrž telefonu při větším zatížení přes hranici jednoho dne. Většinou jsem hledal nabíječku až druhý den navečer. Velkou roli zde také hraje úsporný režim od Sony nazývaný STAMINA, který po zhasnutí displeje vypíná veškerá připojení k internetu a de facto nechává základní funkcionalitu telefonu – telefonování a příjem zpráv, popř. i události kalendáře a budík. Pomoci může také režim slabé baterie, u kterého nastavíte, zda se má po jeho aktivaci snížit jas displeje, vypnout určité připojení apod. Záleží pak na každém uživateli, jak moc umí chování telefonu naslouchat a tedy i jak dlouho pak baterie vydrží pod jeho dozorem do dalšího nabití. Displej a ovládání: Kdo šetří, má za 2? Známé české úsloví „Kdo šetří, má za tři“ by se dalo v lehce poupravené formě použít i u Xperie M2. Displej by si totiž ve škole zasloužil lepší dvojku. Na jedničku totiž chybí vyšší rozlišení – qHD (540 x 960 px) není v dané třídě to nejlepší, například už loňský Honor 2 měl HD rozlišení. Pro běžného uživatele ale nebude hrát nižší jemnost takovou roli bez přímého srovnání s jemnějšími displeji. Horší je také nižší čitelnost displeje na slunci i horší pozorovací úhly. Barvy a podání je na druhou stranu poměrně dobré. A velkým přínosem je jistě také 4,8″ úhlopříčka. S displejem jsem byl tedy celkově spíše spokojený. Většinou se stává, že výrobce při snaze přinést co nejlevnější smartphone v dané třídě oseká displej výrazně více. I přes snížení rozlišení by se ale displej Xperie M2 měl lidem stále zamlouvat. Tedy pokud si do druhé ruky nevezmou o 2 a půl tisíce dražší loňskou Xperii Z, která má Full HD. To pak M2 dáte rychle z ruky. Co je dle mého horší, jsou občasné problémy s trojicí ovládacích kláves, které jsou v rámci dotykového displeje. Ten totiž ve spodní části občas vynechává, alespoň to tak na mě působí, a je tak třeba „trefovat“ zmíněnou trojicí kláves uprostřed či spíše v horních částech, a také se jich dotknout poctivě. Řekl bych, že to může být menší problém s kapacitní vrstvou, možná výrobní vada. Na podobné problémy jsem narazil zatím jen u senzorových tlačítek, nikoliv však ještě přímo u trojice kláves, které jsou součástí dotykového displeje. Telefon v praxi: Bez větších nedostatků Používat Xperii M2 byla jedna radost. Opravdu, a nemyslím to ironicky. Sony konečně umí v poslední době připravit takové prostředí, které je víceméně na všech modelech stejné, dobře odladěné a má pár funkcí navíc oproti čistému Androidu. Tak by to mělo vypadat u všech smartphonů. Ono je pak skoro jedno, jestli máte v telefonu Android 4.1 nebo Android 4.4. Nadstavba zařídí své. Xperia Z2 má konkrétně Android ve verzi 4.3 Jelly Bean, zatím, a do budoucna by měl přijít Android 4.4 KitKat. Upřímně si ale myslím, že tento upgrade bude spíše jen náplastí pro takové uživatele, kteří chtějí vždy říkat, že mají nejnovější verzi Androidu. Funkce zůstanou prakticky stejné, možná dojde k nějakému zrychlení celého systému. Ten už je však nyní dobře optimalizován, je dostatečně rychlý a plynulý. Použití levnějšího 4-jádrového procesoru Snapdragon 400 v praxi příliš nepocítíte, vše funguje bez záseků a poměrně rychle. V prostředí je několik charakteristických rysů od výrobce, které čistý Android nepřináší. Ze zamčené obrazovky se do telefonu rychle dostanete posunutím odspodu nahorů či opačně, v notifikační liště nechybí až 10 rychlých přepínačů (libovolně vybraných) a občas jsou použitelné i miniaplikace, které se v případě podporovaných běžných aplikací zobrazí ve zmenšené podobě vždy v popředí systému a můžete je rychle posunutím schovat do pravého či levého kraje obrazovky, takže se k nim pak následně opět rychle dostanete. Příkladem může být použití kalkulačky během chatování s přáteli. Samotné funkce telefonu se dnes už příliš Android od Androidu neliší, natož v případě jedné Xperie od druhé. Základní funkcionalita v podobě hovorů a zpráv představuje stále to samé. Snad jen vyzdvihnout notifikační diodu nad displejem, která šikovně barevně informuje o všech zmeškaných událostech jako jsou nové zprávy, nepřijaté hovory či zprávy na messengerech. Organizační oblast je také prakticky beze změny: kalendář, poznámky, kalkulačka, budík, stopky či časovač – ale ne jen tak ledajaký – přímo nesnesitelný! Jeho hlasitý krvelačný tón nikde v nastavení nezměníte. Sony zřejmě nedává jinou možnost, než navštívit obchod Google Play a stáhnout si ze statisíců aplikací lepší řešení. Fotoaparát a multimédia: Na půl plynu Sony se v poslední době svými fotoaparáty v mobilech příliš nevyznamenává, ačkoliv je paradoxně dodavatelem snímačů pro konkurenční zpravidla lépe fotící smartphony. U levnějšího modelu Xperia M2 jsem i proto nečekal, že by se něco změnilo. A co myslíte, jak to dopadlo? Papírové parametry zní slibně: rozlišení 8 Mpx, LED blesk pro přisvětlení. Jenže v praxi se ukazuje, jak bídně je na tom telefon. Celkově fotky až příliš šumí a mažou se pixely, připomíná mi to levnější telefony před 5 lety. Samozřejmě až na to vyšší rozlišení či blesk. Kvalita je tedy spíše neuspokojivá a projevuje se ve stejné míře také při natáčení videa. Světlou stránkou je jen dobré zvolení přirozených barev a některé možnosti nastavení a interaktivních režimů (Efekt AR – na displeji vám přes natáčenou scénu vyběhnout třeba dinosauři, či Social live – pro sdílení videa už rovnou během natáčení na Facebooku). Shodou okolností je na tom opět lépe třeba loňský podobně stavěný Honor 2. Pokud budete fotky sdílet na sociálních sítích a fotit jen rychlé momentky, bude vám Xperia Z2 stačit. Kdo focení má rád a myslí to s ním alespoň trochu vážně, raději si připlatí minimálně na loňskou Xperii Z či jiné lepší fotomobily. Multimediální možnosti jsou bohaté a oproti fotoaparátu Xperie M2 i s velmi dobrou výstupní kvalitou. U galerie mě zaujala drobnost v podobě barevného LED proužku pod displejem, který se na chvíli rozsvítí v takové barvě, která převažuje na dané fotce. V praxi to sice k ničemu není, ale líbí se mi to. Co se mi líbí ještě více, je hudební přehrávač Walkman. Je to jeden z nejlepších přehrávačů, které znám, nejen svými možnostmi. Určitě mu dá řada uživatelů přednost před Hudbou Play, které dá pro změnu přednost člověk, který má nebo si teprve předplatí neomezené streamování hudby. Zpátky ale k Walkmanu. Pokud už jste někdy za poslední dobu měli v rukou Xperii s tímto přehrávačem, asi pro vás nebude nic nového. Walkman se mi u Xperie M2 líbí hlavně tím, kolik si toho můžete nastavit. Nejde jen čistě o ekvalizér s přednastavenými režimy, ale také možnosti prostorového zvuku, čistého sterea či dynamický normalizace pro sjednocení hlasitostí všech skladeb. Někomu se také může zalíbit ClearAudio+ pro větší čistotu zvuku. Celkově je přehrávač hodně bohatý a při poslechu svých oblíbených skladeb se špuntovými sluchátky mě hodně bavil. Přehrávání videa telefon zvládá v mnoha formátech a při sledování svých oblíbených zahraničních seriálů bez výjimky prošly všechny tituly jako The Big Bang Theory, The Mentalist či Game of Thrones v 720p HD kvalitě. Dobře si Xperia M2 poradila také s českými titulkami, u kterých musím navíc ještě ocenit možnost nastavení jejich barvy, velikosti apod. Tak to má vypadat. Závěr a konkurence Líbí se vám design Xperií řady Z a nechcete utrácet celou výplatu za nejnovější model? Pak máte možnost koupit novou levnější Xperii M2 nebo si připlatit 2 a půl tisíce za loňskou Xperii Z první generace. Pokud vám jde jen o design a myslíte si, že cenový rozdíl je moc velký, kupte si nové „emko“. V opačném případě, ke kterému se přikláním, kupte Xperii Z za zhruba 10 tisíc korun. Budete mít navíc voděodolnost, kvalitnější Full HD displej a lepší 13 Mpx fotoaparát. A to za to stojí. Xperia M2 to tedy nemá zrovna jednoduché. Je čerstvou novinkou na trhu, takže cena podle toho vypadá, a i když je poměrně přijatelná, může tento telefon kanibalizovat loňský kvalitnější model z vlastních řad výrobce. Pro obě Xperie jsou ale bezpochyby konkurencí také elegantní smartphony z Číny. Do deseti tisíc dnes seženete atraktivní novinku Huawei Ascend P7 s tenkým kovovým tělem, Full HD displejem či 13 Mpx fotoaparátem, nebo za necelých 8 tisíc pak dokonce z části průhledný Alcatel Idol Alpha s HD displejem a 13 Mpx fotoaparátem. Možností je několik a záleží, co se komu líbí i co ve výbavě preferuje. | |||||||||||||||
