Recenze odborníků

Sony Ericsson Xperia Play


Obrázek 1
Obrázek 2
Obrázek 3
Play designově vychází z řady Vivaz a podobné křivky sdílí i s dalším z aktuální kolekce SE mobilů: Neo. Zaoblené hrany i kovově vyhlížející boky vypadají elegantně, takže ani na první pohled nepoznáte, že před sebou máte herní zařízení. Pokud tedy nezabrousíte pohledem na pravou stranu a nevšimnete si dvou velkých tlačítek s vyraženými písmeny L a R, kterým se budeme věnovat později. Mezi oběma tlačítky najdete klasický kolébkový ovladač hlasitosti.







Protější kovová strana nabízí prostor pro standardní 3,5 jack pro sluchátka a mikroUSB konektor pro nabíjení/propojení s PC. Na straně horní najdete zapuštěné tlačítko pro zapnutí/uzamčení. Jeho umístění není zrovna ideální, protože se za prvé o něco hůř mačká, za druhé je na něm umístěna informační dioda svítící šikmo dolů – na první pohled jen velmi těžko zjistíte, zda máte zmeškaný hovor či něco podobného.







Poslední vnější tlačítka jsou klasicky pod displejem a překvapí jejich počet. Aktuální Ericssony nabízejí jen trojici: zpět, domů a menu, Play ještě doplňuje čtvrté tlačítko, hledání. Jejich rozložení odpovídá současnému standardu SE, což může být zpočátku problematické při přechodu ze starších modelů či mobilů jiných výrobců (např. u HTC jsou tlačítka v pořadí zleva: domů, menu, zpět, hledání). Situaci ani nepomáhá absence podsvícení symbolů.







Sloty na SIM kartu a paměťovou SD kartu najdete hned pod krytem baterie, což je velmi praktické. To samé se nedá říct o samotném krytu, který je plastový a příliš tenký (i když pružný) a při každém jeho sundávání máte obavy z prasknutí. Ostatně volba levně vypadajících lesklých plastů jako hlavního materiálu není zrovna u mobilu za takřka 15 000 Kč ideální. Zrovna zadní strana by si zasloužila, když už ne pogumování, tak alespoň zdrsnění, aby se Play při delším hraní lépe držela. Na mobilu nenajdete hardwarovou spoušť foťáku ani HDMI konektor, což je škoda.



Výsuvné překvapení

Pokud jste někdy v rukách drželi poslední model PSP (Playstation Portable) s podnázvem go, nebude vám neznámý výsuvný mechanismus ukrývající herní ovládací prvky. Právě ten Play převzala a na jedničku. Robustnost a snadné použití jsou hlavními prvky. Mechanismus je pružinový, stačí tedy pohyb jen zhruba do půlky, aby se mobil celý zavřel či otevřel. Manipulace jednou rukou je tak naprosto bezproblémová. Díly s displejem a ovládacími prvky na sebe přesně lícují, nic nevrže, nic se neviklá. Ostatně dílenské zpracování celého mobilu si zaslouží pochvalu.







Na dvou kruhových kovových plochách jsou rozeseta hlavní tlačítka. Vlevo je to tradičně (pro značku Playstation) výtečný rozdělený směrový kříž, vpravo čtveřice známých tlačítek – křížek, kolečko, čtvereček a trojúhelník. Stisk tlačítek je spíš měkčí, zdvih nižší. Možná až příliš měkký stisk mají tlačítka L a R, která mačkáte levým a pravým ukazovákem, občas je omylem zmáčknete. Funkční tlačítka Start a Select jsou vpravo dole, naproti nim najdete tlačítko menu, které dubluje funkci toho pod displejem.







Unikátem Xperie Play je dotyková plocha mezi tlačítky, která má suplovat funkci analogových páček. Musíme však uznat, že plnohodnotné páčky stylu PSP by slušely zařízení víc. Dotykové plochy jsou jen ekvivalentem hraní na displeji a chybí ta náležitá přesnost. Na druhou stranu, aspoň si prsty nezakrýváte část hrací plochy, povrch podobný touch padům z počítače je subjektivně lepší než sklo displeje a hodně potěší hmatové zvýraznění středu.



Rozložení ovládacích prvků je podle nás podařené, na druhou stranu záleží asi i na velikosti rukou hráče, nicméně to je problém obecný a nesvazující se jen s Xperii Play.