Recenze odborníků

Nokia 300 Asha


Obrázek 1
Obrázek 2
Obrázek 3
Obrázek 4
Osvědčená klasika



Nokia 300 je typem telefonu, který Finové vždy uměli na výbornou. Klasická tatranková konstrukce, 12tlačítková klávesnice a displej položený na výšku. Velikost telefonu je optimální, jeho takřka 13mm tělo není příliš tlusté ani útlé, dobře se drží a ovládá i uživatelům s většími dlaněmi a prsty. Hmotnost dosahuje pouhých 85 g, a proto vám Nokia 300 kapsu rozhodně neutrhne.



Tělo třístovky Nokia zhotovila z plastu, pro zpestření přidala kovový prvek v podobě rámu. Tomuto telefonu byly dány oblé tvary, které jsou pro držení v ruce velmi pohodlné. Z dostupných barevných variant pro český trh, červené a černé, se mi do rukou dostala první jmenovaná barva. I když nejsem zrovna velkým příznivcem červených mobilů, v případě Nokie 300 je zvolený odstín celkem líbivý.



Záda jsou mírně zaoblená, matné provedení telefonu prospívá, jelikož na nich neulpívají otisky prstů. Jsou rovněž poměrně holá a jednoduchá, nalezneme na nich pouze čočku 5Mpx fotoaparátu a výdech reproduktoru. Ten mohl být umístěn o něco blíže ke spodní zaoblené hraně, aby nedocházelo k udušení zvukového výstupu. Pod zadním snímatelným krytem se skrývá slot na paměťovou microSD kartu, jejíž velikost může být maximálně 32 GB a článek baterie o kapacitě 1 110 mAh. V praxi vydrží Nokia 300 až pět dní bez nabíječky, pokud ji budete šetřit, můžete se dostat i na týden používání.Na levém boku telefonu objevíme pouze výklenek pro odklopení zadního krytu, ovládání hlasitosti provedené kolébkovým tlačítkem a tlačítko na odemykání/zamykání obrazovky je umístěno na boku pravém. Samotné tlačítko odemykání je umístěno příliš nízko a je málo vystouplé, budete jej tedy nahmatávat déle. Všechny konektory nalezly útočiště na horní hraně telefonu. Kromě 3,5mm jacku na sluchátka zde najdeme původní nokiácký 2mm konektor pro nabíjení a standardizované microUSB, který také telefon dokáže dobíjet.

Dotýkej se a piš



Přední strana telefonu je lesklá, výjimkou jsou tlačítka klávesnice. Mikrofon je poměrně nestandardně umístěn v jednom z tlačítek, a to konkrétně v čísle sedm. Pod displejem se nachází trojice pokovených funkčních kláves, na černý lem displeje dohlíží zvrchu už jen sluchátko a proximity senzor, na čidlo pro automatickou regulaci jasu se nedostalo. Samotný zobrazovač má průměrné rozlišení 240 × 320 bodů a používá rezistivní technologii, která je dnes obecně považována za přežitek. Přesto je jeho ovládání poměrně přesné a displej má i svižnou odezvu. Výhodu odporového displeje ocení zejména dámy, které mohou do obrazovky ťukat nehtem. Naopak nevýhodou je méně reálné podání barev, to právě vinou rezistivní vrstvy. Čitelnost na slunci je dostatečná, musíte však na displej nahlížet kolmo. Pod jinými úhly než 90 stupňů už toho moc nepřečtete.

Jako zcela dostačující se prokázaly rozměry klávesnice, kde se jedna řada kláves rozprostírá přes celou šířku telefonu. Jednotlivé klávesy jsou od sebe odděleny, při psaní jsem neměl potíže s jejich identifikováním po hmatu. Vertikální mezery mezi čtyřmi řadami kláves jsou ještě výraznější, takže se při psaní jen tak nepřekliknete. Tlačítka při stisku vydávají tlumený klapavý zvuk, klávesy reagují již na malý tlak, a tím umožňují rychlé a efektivní psaní. Podsvícení se dostalo celé klávesnici, popisky se rozsvítí automaticky už po stisku odemykacího tlačítka. Zhasínají pak zhruba po 10 sekundách nečinnosti bez možnosti tento interval změnit.

Nad klasickou číslicovou klávesnicí našly své místo tři funkční klávesy. Mezi klávesy pro přijmutí a odmítnutí hovoru (druhá podržením vypíná celý přístroj) bylo vsazeno tlačítko pro editaci a prohlížení přijatých textových zpráv. Prostředí telefonu šlape dostatečně svižně, Nokia totiž osadila na poměry hloupých mobilů nebývale štědrý procesor s frekvencí 1 GHz. Při spouštění náročnějších aplikací je ale brzdou v rychlosti pouhých 128 MB RAM, což si vyžádá místy i několikasekundové čekání.