Recenze odborníků

Nokia E7-00
Obrázek 1 Obrázek 2 Obrázek 3	Nokia E7 je po dlouhé době dalším zástupcem z téměř legendárního rodu komunikátorů finské značky. Je to jeden z nejvýkonnějších mobilů s velkou qwerty klávesnicí na trhu. Přesto se často při jeho používání dostavují rozpačité pocity. Komunikátor Nokia E7 je možná posledním symbianovým komunikátorem vůbec. Je to nejlepší komunikátor, který doposud Nokia s tímto operačním systémem předvedla a pokud nepočítáme fotoaparát, E7 v praxi často překonává i multimediální sestru N8. Jenže řadu neduhů se odstranit nepodařilo, a tak i když se Symbian dočkal dalšího vyladění, chyby stále zůstávají. Zasekávání, pomalé reakce, někdy nepochopitelné struktury menu, to vše patří mezi slabé stránky telefonu. Na druhou stranu je tu vynikající klávesnice, skvělá konstrukce a překvapivě dobrý displej. A samozřejmě také řada důležitých pracovních funkcí. Ten, kdo v mobilním telefonu hledá všehoschopný pracovní nástroj, dnes mnoho na výběr nemá. E7 je jednou z mála vhodných voleb. Důvod je poměrně jednoduchý. Pokud v dnešní době hledáme chytré mobily, které se hodí pro firemní použití, trochu se při tomto úkolu zapotíme. Android se ve firemní sféře zatím příliš neuchytil, iPhonu to jde lépe, ale stále má handicap v podobě chybějící hardwarové klávesnice. Windows Phone 7 se zatím hledají po funkční stránce. V podstatě nám zbývají telefony BlackBerry nebo symbianové Nokie. A komu BlackBerry nevoní, ten se jednoduše musí poohlédnout u finského výrobce. A Nokia E7 je prostě nejlepší pracovní mobil z finské stáje. Nokia E7 na nás po estetické stránce působí daleko elegantnějším a vyváženějším dojmem než N8. Větší rozměry a přítomnost relativně složitého vysouvacího, nebo spíše vyklápěcího mechanismu, si ale vybraly daň v podobě vysoké hmotnosti. Váha se zastaví na hodnotě 176 gramů a to je v dnešní době opravdu hodně. Při používání ale vysoká hmotnost výrazně nevadí. Velkou předností E7 je její naprosto perfektní dílenské zpracování. To vlastně začíná už u výběru materiálů. Velkou část těla tvoří kov. Tam, kde není kov, je kvalitní a velmi pevný plast nebo displej. Slícování je velmi přesné a za celkovou tuhost konstrukce telefon vděčí i faktu, že nemá výměnnou baterii. I to je rys společný s N8. Výjimečně kvalitní konstrukce potěší dvojnásob právě kvůli přítomnosti mechanismu vyklápění displeje. Ten je podobný jako u staršího modelu N97, displej se tedy vyklápí a vůči klávesnici zůstane ve skloněné poloze. To usnadňuje použití při položení telefonu na stole. Na schůzkách si tak lze snadno dělat poznámky, aniž byste drželi telefon v ruce. Mechanismus je velmi pevný a vypadá trvanlivě, rozhodně se nebojíme, že by měl být zdrojem potíží. Jedinou malou výtkou v oblasti konstrukce je fakt, že otevírání mechanismu vyžaduje trochu cviku. Část s displejem je totiž zapuštěna do těla, a tak nelze k otevření pouze zatlačit palci na okrajích telefonu. Je potřeba zatlačit na spodní (respektive levou) stranu displeje. Vhodnější je k tomu použít obě ruce, dá se ale nacvičit i grif k otevření krytu jednou rukou. Na těle telefonu najdeme i řadu funkčních prvků, které ale příliš neruší celkový design. Třeba tlačítko menu je uprostřed pod displejem. Na vrchní straně je microUSB konektor, HDMI konektor, vypínací tlačítko a 3,5mm jack konektor. Vpravo je šuplíček na SIM kartu a hned pod ním posuvné tlačítko pro regulaci hlasitosti při hovoru, které v některých aplikacích slouží pro zoomování. Na dolním okraji pravého boku je pak spoušť fotoaparátu. Vlevo je pouze posuvné tlačítko zámku displeje. Zadní část telefonu je na rozdíl od N8 hladká, fotoaparát tentokrát nevystupuje. Displej a ovládání – velká úhlopříčka a Symbian Nokia N8 dostala výjimečně veliký displej. Úhlopříčku 4 palce jsme ještě u symbianového telefonu neviděli. Displej se velikostí řadí do té nejvyšší třídy u chytrých telefonů, na rozdíl od řady konkurentů ale používá rozlišení "pouze" 640 × 360 pixelů. U konkurence je obvyklých 800 × 480 pixelů, což je znatelně více. V reálu ale displej Nokie nevychází z přímého srovnání vůbec špatně. Menší rozlišení je sice v detailním pohledu znát, ale není to tak nepříjemný hendikep, jak by se z papírového porovnání mohlo zdát. Displej používá technologii AMOLED a nabízí velmi živé a syté barvy. Může se pochlubit i velmi dobrými pozorovacími úhly a vynikajícím podáním černé barvy. I díky tomu tak displej působí často v praxi lépe než některé konkurenční panely s vyšším rozlišením. Naopak čitelnost na přímém slunci je spíše průměrná. Displej má sice dobré dispozice, ale praktickou použitelnost kazí velmi lesklé krycí sklo, ve kterém je na slunci vidět hodně odlesků. Ovládání telefonu je prakticky stejné jako u N8. K odemčení displeje se používá posuvník na levém boku, který je asi největším zdrojem trápení. Někdy totiž na pokyn uživatele reaguje s velkým zpožděním, jindy si dělá téměř co chce. Obzvláště pokud jste před malou chvílí měli telefon otevřený a zaklopením klávesnice se displej sám uzamkl. S odemykáním a zamykáním displeje je potřeba mít trpělivost. Nebo doporučujeme častěji displej aktivovat jeho vyklopením. To se ale zase nehodí úplně vždy. Operační systém Symbian se oproti N8 dočkal několika spíše kosmetických vylepšení, celkově nám přijde stabilnější a také funguje o něco plynuleji. To ale neznamená, že by se systém zbavil různého zadrhávání a zpomalování. To se děje prakticky náhodně kdekoli při používání telefonu. Že je na vině uživatelské rozhraní Symbianu, dokazuje fakt, že i náročnější aplikace se nezadrhávají a fungují naprosto plynule. Velký displej usnadňuje ovládání systému, ve kterém zbyl ještě historicky na některých místech skrolovací posuvník nebo jiné překonané prvky. Tyto zvláštnosti Symbianu ale na čtyřpalcové úhlopříčce buď nepřekáží a nebo se staly snadno ovladatelnými. Velká úhlopříčka se tak stává pro Symbian jakýmsi vykoupením. Ani widgety na trojici úvodních obrazovek (více jich prostě bohužel není) nevypadají tak namačkaně a kostrbatě. Ocenili bychom, kdyby se do menu telefonu dalo dostat i jinak než středovou klávesou pod displejem. Ta ale slouží právě jen pro vyvolání menu a následný návrat odkudkoli na domovskou obrazovku. Mezi jejími stranami se listuje buď posunutím do stran, nebo klepnutím na ikonu ve spodní části obrazovky. Středová klávesa může ještě sloužit pro přepínání mezi aplikacemi, po jejím delším podržení se objeví seznam posledních spuštěných programů. Opět přetrvává naše kritika v oblasti přehlednosti menu. Byť je jeho vnořená struktura už dost eliminována, stále ještě není snadné vše najít. To samé platí pro nastavení telefonu, ve kterém se některé položky snadno ztratí. Dlouhodobí uživatelé Symbianu mají pochopitelně výhodu. Baterie – nevýměnná, ale vydrží Nokia E7 dostala baterii s kapacitou nijak výjimečných 1 200 mAh. Jak ale potvrdily naše testy, kapacita je to více než dostatečná. V praxi telefon vydrží až čtyři dny, to ale musíme používat telefon poměrně střídmě. V pracovním nasazení vydrží něco přes dva dny. Telefon jsme přitom nijak nešetřili, synchronizovali jsme jej s naší firemní e-mailovou schránkou a díky klávesnici jsme na něm psali maily daleko častěji než u jiných telefonů. Každý den pochopitelně přišel ke slovu internetový prohlížeč, samozřejmostí bylo i několik hovorů. Také Ovi mapy byly často používány. Zapnuté jsme měli i průběžné vyhledávání wi-fi sítí. Při takovém zatížení jsou více než dva dny výdrže opravdu výborným výkonem. Telefonování a zprávy – výborné zadávání textu Nokia E7 je doslova e-mailové monstrum, vděčí za to pochopitelně své qwerty klávesnici. Ta patří na absolutní špičku všech klávesnic v mobilních telefonech, ale není úplně bez chyb. V takto velkém těle bychom především očekávali pětiřadou klávesnici místo čtyřřadé. Pro některé uživatele pak může být klávesnice už příliš veliká, na psaní jednou rukou zapomeňte. A při psaní oběma palci počítejte s tím, že to prsty mají občas na klávesnicí z jednoho místa na druhé hodně daleko. Tak velká klávesnice opravdu je. Stisk tlačítek je precizní. Díky velikosti se dá naučit psát i více prsty než jen oběma palci nebo třeba ukazováčky, pokud telefon leží na stole. Znaky s diakritikou nebo čísla se také zadávají relativně snadno přes funkční klávesu umístěnou vlevo dole. Ocenili bychom ale, kdyby tato klávesa (a také klávesa shift) měla dvojnici někde v pravé části klávesnice. Psaní by se tím ještě o něco zrychlilo. Na klávesnici oceňujeme také přítomnost směrových šipek. Při zadávání textu pomocí hardwarové klávesnice konečně mizí jedna z hloupých vlastností Symbianu. Neotevírá se totiž speciální zadávací pole, ale uživatel vidí aplikaci tak, jak vypadá i ve chvíli, kdy není třeba text zadávat. U klávesnice na displeji ale zůstává otevírání speciálních textových oken přes celý displej. Na druhou stranu klávesnice na displeji je také velmi pohodlná, a to především díky velké úhlopříčce. Často jsme tak byli líní hardwarovou klávesnici otevírat. Opět je ale škoda, že při psaní na výšku nelze zobrazit qwerty klávesnici, je tu jenom klasická numerická. Funkce pro telefonování a práci se zprávami asi nemusíme rozsáhle popisovat. Vše je poplatné Symbianu a už několik let vlastně velmi dobře známé. Na rozdíl od řady konkurentů umí telefonní aplikace vyhledávat pomocí klasické telefonní klávesnice a prediktivního slovníku, adresářem není potřeba složitě listovat nebo ještě klikat do nějakého speciálního okna. Naopak se nám nelíbí způsob zadávání kontaktu jako příjemce SMS zprávy, tady je to oproti konkurenci krkolomnější způsob. Nokia navíc používá systém vyhledávání s písmeny seřazenými podle abecedy, která postupně mizí podle toho, jaké jsou možnosti hledání. Je to pomalé a zdlouhavé. Samozřejmostí jsou pokročilé vyzváněcí profily a široké možnosti nastavení filtrování hovorů. Oblíbenou funkcí Nokií je možnost přečtení jména volajícího. Telefon se také díky pohybovému senzoru dovede při vyzvánění chovat docela chytře. Pokud vyzvánějící telefon leží na stole, hluk se utlumí ve chvíli, kdy jej zvednete. Naopak utlumení pohybem třeba v kapse nepřipadá v úvahu, telefon jednoduše pozná, kdy je potřeba zvonit a kdy ne. Nokii chválíme i za výbornou kvalitu sluchátka a hovory bez zbytečných ruchů. Kvalitní je i funkce hlasitého odposlechu, která se snadno aktivuje vysunutím klávesnice. Organizace a data – stávkující prohlížeč Nokia si zakládá na tom, že E7 je vynikající pracovní mobil. Opět k tomu přispívá především kvalitní klávesnice, ale také pochopitelně dobrá hardwarová i softwarová výbava. Z hlediska hardwaru je zde vše důležité, tedy wi-fi, Bluetooth, pochopitelně podpora 3G sítí a také GPS. Třeba GPS v kombinaci s Ovi Mapami je opravdu vynikající řešení, na velkém čtyřpalcovém displeji je navigace opravdu velmi dobře použitelná. Je škoda, že v balení s telefonem nenajdeme i držák do auta, který by usnadnil použití pro navigační účely. Mezi další obvyklou výbavu patří kompletní sada Quick Office, která umožňuje dokumenty nejenom prohlížet, ale i vytvářet a editovat. V kancelářských funkcích je i kvalitní správce souborů, poznámky, kalkulačka nebo anglický výkladový slovník, do kterého se dají doinstalovat další jazyky. Specialitou je aplikace F-Secure, která má zabezpečit vaše data při krádeži telefonu. Do aplikace si například můžete zadat telefonní číslo, na které telefon odešle oznámení o změně SIM karty v mobilu. Telefon se automaticky po změně SIM uzamkne bezpečnostním kódem, který uživatel zadá. Uzamknout telefon je možné i na dálku pomocí SMS, data v telefonu lze na dálku také vymazat a také se lze pokusit o vzdálenou lokalizaci přístroje. F-Secure funguje také jako firewall nebo antivirový program. Pro plnohodnotné používání je ale zapotřebí zakoupit licenci. Aplikace lze do telefonu instalovat postaru nakopírováním nebo stažením souboru odkudkoli do telefonu, modernější možností je instalace přes Ovi Store. Ten se tentokrát podařilo integrovat do telefonu lépe a už jej nemusíme při prvním spuštění instalovat. Pro cestovatele je tu aplikace Psiloc World Traveller, která pomůže naplánovat lety a vůbec řadu okolností připravované cesty. Aplikace také nabídne informace o počasí, hodiny s více časovými pásmy nebo přehled kurzů měn. Za příplatek lze pořídit i zabezpečenou schránku, do které si může uživatel uložit třeba data k platebním kartám. Synchronizace dat z telefonu je možná jednak s Ovi Suite v počítači, již nějakou dobu ale také Nokia nabízí možnost synchronizace s on-line servery Ovi. Kvalitní je integrace e-mailového klienta, který zvládne jak Exchange schránku, tak řadu oblíbených mailových služeb. Pochopitelně je možné i ruční nastavení vlastního serveru. V případě Exchange se možnosti synchronizace neomezují jenom na e-maily, samozřejmě se synchronizuje i kalendář nebo kontakty. Mírným zklamáním je, že nelze pracovat s pozvánkami na schůzky, ty kalendář v E7 neumí. Nepříliš přesvědčivě působí vestavěný internetový prohlížeč. Ten za konkurencí dost zaostává. Problém je ve zvládání některých moderních standardů, byť třeba flash prohlížeč podporuje. Jenže flash prohlížeč hodně zpomalí. Některé stránky nedovede prohlížeč přežvýkat vůbec, u jiných má alespoň částečné problémy s vykreslováním. Vždy je však výrazně pomalejší než kterékoli moderní konkurenční řešení. Nokia by na vylepšení prohlížeče měla hodně zapracovat, ten je totiž asi největším nedostatkem současného Symbianu. Prozatím doporučujeme nainstalovat Operu Mobile nebo třeba výbornou Operu Mini. Zábava – osekaný fotoaparát V zábavní oblasti bývají pracovně zaměřené Nokie místy trochu okleštěné a tento trend se bohužel nevyhnul ani modelu E7. Tentokrát to odnesl fotoaparát, který je jediným zásadním ústupkem oproti špičkové N8. Nikdo asi neočekával, že by E7 dostala stejný dvanáctimegapixelový fotoaparát, ale doslova laciné řešení v podobě osmimegového čipu bez ostření se nám opravdu nelíbí. Jsme ochotni ho pochopit v případě dostupného modelu C6-01, ale v případě špičkového přístroje je laciný fotoaparát opravdu zklamáním. Navíc nám připadá, že snímky z fotoaparátu jsou kvalitativně trochu horší než u C6. Absence automatického ostření znamená, že můžeme zapomenout na fotografování textů a některou dokumentaci, přitom to jsou určitě funkce, které nejeden uživatel při pracovním nasazení ocení. Přisvětlovací dioda také naznačuje, že na blízkou fotografii není fotoaparát připraven, detailní snímky s ní pořízené jsou zoufale přepálené, diodě chybí rozumný systém řízení. Fotoaparát nahrává video v rozlišení 720p s frekvencí 25 snímků za sekundu, výsledek je tentokrát asi o trochu lepší než v případě fotografií. V zábavní oblasti ale nemůžeme zapomenout zmínit dvě výborné funkce E7, které přístroj převzal od N8. Těmi jsou HDMI výstup a funkce USB host, díky které připojíte přes dodávaný kabel k telefonu třeba USB flashdisk. Opět jsme vyzkoušeli, že problém nečiní ani připojení velkého externího harddisku (ten musí mít vlastní napájení) a E7 může sloužit jako centrum domácího kina. HDMI výstup má zmenšenou verzi konektoru, redukce na klasickou velikost je opět v balení. Musíme také říci, že Nokia E7 má 16 GB vnitřní paměti, možnost jejího rozšíření microSD kartami bohužel chybí. Takový problém to ale není, věříme, že 16 GB je pro většinu případů dostatečná porce. Telefon má navíc ještě 1 GB paměti ROM, kam instaluje aplikace. K hudebnímu přehrávači se přidává i FM rádio, telefon nabídne i dvojici her, byť trochu edukativních. Jsou jimi OviMaps Challenge a Climate Mission. Je tu i editor fotografií a editor videa. Nokia připravila i přístup k Facebooku a Twitteru. Aplikace, která má práci s účty na starosti, ale zaostává za konkurencí. Navíc pořád nechápeme, proč je potřeba se nejprve přihlásit k Ovi účtu a pak teprve řešit jednotlivé sociální sítě. Shrnutí – jen málo konkurentů Nokia E7 ukazuje, že operační systém Symbian ještě rozhodně nepatří do starého železa. K tomu, aby se směle mohl postavit moderní konkurenci, chybí jenom rozumnější uživatelské prostředí.. S přihlédnutím k vlastnostem E7 se dá říci, že cena není nijak přemrštěná.