 |
 |
|
|
Nokia 202 Asha Dual Sim | ||||||||||||||||||||||||||
| Nokia Asha 202 a 203 jsou novinky, které jsme poprvé viděli na veletrhu v Barceloně. V konkurenci nových WP smartphonů nebo 41Mpx fotomobilu jim nebyla věnována příliš velká pozornost, přitom si ji učitě zaslouží. Před námi jsou dva sympatické telefony nižší třídy určené primárně pro méně náročné uživatele. Na pohled vypadají jako stará dobrá klasika s klávesnicí, částečně se ale ovládají dotykově. Pro konzervativní uživatele je to nenásilný způsob, jak je postupně přimět přejít k dnes již převažujícímu plně dotykovému ovládání. Hned na začátku si upřesníme, že Nokia Asha 202 a 203 jsou prakticky dva totožné telefony. Neliší se po stránce designové, obsahují i stejnou výbavu a součástky. Jediným rozdílem je přítomnost slotu na druhou SIM kartu u modelu Asha 202. Z toho důvodu budeme dále v recenzi mluvit jen o dvěstědvojce, která je o tuto jedinou funkci bohatší. Nokia Asha 202 má klasickou konstrukci, ve které spojuje standardní numerickou klávesnici a dotykový displej orientovaný na výšku. Nokia dlouhodobě tento princip ovládání nazývá jako Touch & Type. Doprovodné označení možná nabude hlubšího významu za několik měsíců, kdy se do prodeje dostanou novinky z řady Asha Touch, kterou jsou již celodotykové, bez klávesnice. Asha 202 dosahuje rozměrů 114 × 50 × 14 mm, výrobci se podařilo zachovat příjemnou hmotnost 90 gramů. V ruce se drží pohodlně. Zadní stěna je zaoblená, což napomáhá ke komfortnímu držení. Telefon je vyroben celý z plastu, v rámci nižší cenové kategorie je ale konstrukce i celkové zpracování na dobré úrovni. Hrany novinky lemuje rám imitující kov. Vrzání či vůli krytů jsme během testování nezaznamenali. Zadní kryt je matný, takže nezachytává otisky ani jiné nečistoty. Hrany Nokie Asha 202 ukrývají několik prvků. Nalevo najdeme slot pro druhou SIM kartu. K ní má uživatel přístup, i pokud je telefon zapnutý, lze ji tedy vyměnit za chodu. Pravá strana obsahuje ovládání hlasitosti a zámek displeje, který je mimochodem poměrně citlivý, takže se nám občas nechtěně podařilo telefon odblokovat v kapse. Výměna SIM za chodu Série konektorů našla své místo svorně na horní hraně. Zde najdeme vedle sebe umístěn 3,5mm jack pro sluchátka, microUSB pro datový kabel a také 2mm konektor na dobíjení, známý ze starších Nokií. Dobíjet přitom umí i microUSB, takže můžete použít také nabíječku z jiného telefonu. Zadní stěna ukrývá foťák a mřížku reproduktoru. Ten jej mimochodem opravdu hlasitý, Nokia se chlubí údajem 106 phonů a na repráčku je to opravdu znát. V levém dolním rohu najdeme poutko pro připevnění šňůrky, případně přívěsku. Po sejmutí zadního krytu získáme přístup k baterii s kapacitou 1 020 mAh, která při používání dvou SIM karet udrží telefon na příjmu zhruba okolo tří dnů. To není mnoho, dokázali bychom si u takového telefonu představit i delší výdrž. Pod akumulátorem je umístěn i slot na paměťové karty microSD a také slot pro primární SIM kartu. Její výměna za chodu mobilu tedy už možná není. | |||||||||||||||||||||||||
