Resumé

Nokia 203 Asha

Nokia 203 Asha Aktuální informace
na Info-Lince

 Mobilní telefon Nokia Asha 203 vám poskytne spoustu prémiových funkcí za přijatelnou cenu. Integrovaný internetový prohlížeč Nokia Browser dokáže komprimovat webové stránky až o 90 % a díky tomu vám zprostředkuje rychlejší prohlížení při menších datových přenosech. S 2,4“ dotykovou obrazovkou pro vás bude prohlížení webu opravdovým potěšením. Stejně tak si užijete bezproblémový přístup na sociální sítě Facebook, Twitter, chatování a spoustu dalších služeb.

Služba EA Hub Launcher vám umožní pohodlně spouštět celou řadu vynikajících herních titulů. K dispozici jsou například Tetris, Bejeweled, Need for Speed The Run, Monopoly Here and Now, SimCity Deluxe a další… Stačí kliknout na ikonu EA a můžete začít stahovat. Samozřejmostí je integrovaný multimediální přehrávač podporující širokou paletu hudebních a video souborů. Chybět nesmí ani FM rádio s podporou nahrávání vašich oblíbených stanic. To vše s podporou personalizace každému uživateli a precizním fotoaparátem s rozlišením dvou milionů obrazových bodů.
Plusy


Mínusy



Info výrobce


Nokia 203 Asha

Parametry a specifikace:



Podporované frekvence:

(E)GSM: 850/900/1800/1900

Data: GRPS/EDGE



Displej:

Typ: TFT LCD, rezistivní dotykový

Úhlopříčka: 2,4“

Rozlišení: 240 × 320 bodů (QVGA)



Paměť:

Interní: 10 MB

Slot pro microSD/SDHC (max. 32 GB)



Podporované formáty:

Audio: MIDI/AAC/eAAC+/MP3/MP4/WMA

Video: H.263/H.264/MPEG4

Foto: JPEG/GIF/BMP/IPEG/WBMP/PNG



Multimédia:

Stereo FM rádio

Záznam FM rádia

2MP fotoaparát

Přehrávání audia/videa/fotografií



Služby:

Internetový prohlížeč

Nokia Messaging Service 3.2: Email (Yahoo, Hotmail Gmail, Ovi Mail) a Chat (MSN/Live Messenger, Yahoo Messenger, Google Talk, OVI Chat, Facebook Chat, MySpace IM)

Nokia Social 2.0 (Twitter, Facebook, Flickr Image Upload)

Nokia Store, Life, Maps

EA Hub Launcher



Ostatní:

Budík, kalendář, poznámky, kalkulačka, stopky/odpočítávání času



Konektivita:

Bluetooth 2.1

Micro USB

3,5 mm



Napájení:

Typ baterie: BL-5C Li-Ion 1020 mAh

Doba hovoru: až GSM až 5 h

Pohotovostní režim: až GSM až 650 hodin (27 dní)

Doba přehrávání videa: až 6 hod 30 min

Doba přehrávání hudby: až 25 hodin



Provedení:

Barva: Dark Grey

Rozměry: 115 x 50 x 14 mm

Hmotnost: 90 g (včetně baterie)



Standardní balení:

Nokia Asha 203

Baterie BL-5C

Nabíječka AC-11

Stereo Headset Nokia WH-102

Recenze odborníků

Nokia 203 Asha

Obrázek 1
Obrázek 2
Obrázek 3
Obrázek 4
Obrázek 5
Nokia Asha 203 – recenze cestovatele časem

(24.7.2012 - mobilizujeme.cz)



Nokia Asha 203 přináší starou osvědčenou klasiku v podobě alfanumerické klávesnice zkombinovanou s moderním způsobem ovládání – dotykovým displejem. Recenze napoví, nakolik je toto řešení přínosem a zda telefon v dnešní době celkově obstojí.



V dnešní době obřích displejů, čtyřjádrových procesorů a gigabytových operačních pamětí působí Nokia Asha 203 jako vetřelec z jiných časů. Z časů, kdy telefony měly klávesnici, daly se ovládat jednou rukou, a jejich majitelé soupeřili o to, čí přístroj je menší.



Pohled do technických specifikací ale prozradí, že i Asha disponuje dotykovým displejem. Dnešní recenze prozradí, zda Nokia Asha 203 patří do minulosti, nebo zda dokáže konkurovat telefonům vyvinutým v těchto dnech, týdnech a měsících.



Krátké postřehy z testování Nokie Asha 203:



Co se nám líbilo: malé rozměry, cena, výdrž baterie, povedená klávesnice



Co se nám nelíbilo: odporový dotykový displej, design



Hned na začátek si pojďme odpovědět na otázku položenou v perexu – Nokia Asha není současný telefon. Ze všeho nejvíc připomíná dnes už téměř pamětnickou Nokii 6300. Ano, to je ta Nokie, kterou kdysi operátoři nabízeli jako základní dotovaný telefon téměř zdarma.



Přiznejme si ale, že řadě zákazníků přesně takové telefony chybějí. Nokia 6300 a její deriváty měly kovové kryty, skvělou klávesnici, dobrou výdrž i kvalitní displej. Zkrátka vše, co je předurčovalo do pozice ideálního služebního telefonu. A protože i já se tohoto přístroje coby “služebáku” nechci jen tak vzdát, zajímalo mě, jak Asha 203 obstojí v této pozici.



Obsah balení: skromnost především



Už z krabičky je vidět, že Nokia Asha 203 nemíří do byznys segmentu. Přístroj dorazil v obalu z recyklovaného papíru, který sice nadchne zeleně smýšlející zákazníky, na druhou stranu ale jasně ukazuje na cenovku Nokie.



Za cenu kolem 2-3tis Kč dostanete v balení kromě přístroje ještě nepříliš kvalitní plastová handsfree sluchátka – pecky a nabíječku. I z té dýchne nostalgie – nemá totiž dnes už standardní microUSB konektor, ale vystačí si s “malým pindíkem”, tedy konektorem 2,0 mm, kterému se před pár lety přezdívalo “ten na nové Nokie”.



Design a konstrukce: nic pro snoby



Nokia Asha 203 je jedním z posledních mohykánů, kteří si v “době dotykové” udrželi fyzickou klávesnici. A ta je opravdu povedená. Tvoří ji tlačítka, která mají dostatečnou velikost, i příjemný povrch (snad jen na tlačítku “0″ se muselo u našeho přístroje trochu víc tlačit). Tím ale chvála na kontrukci telefonu bohužel končí.



Celé tělo přístroje vyvedla Nokia z plastu, i když stříbrný rám telefonu by měl nejspíše připomínat kov. To se bohužel nepovedlo, a stříbrná barva v kombinaci s nevelkým displejem opět připomíná, kolik jste za telefon utratili, čí spíše neutratili. To si pravděpodobně zopakujete ještě při pohledu na zadní stranu, kde čeká tmavěšedá plocha z laciného plastu, bez jakýchkoli designových výstřelků.



Poklepání za zadní kryt pak uživatele jasně utvrdí v tom, že zbývá jen pár týdnů, než kryt může začít povrzávat. Na rámu ho drží jen plastové pacičky bez jakékoli pojistky. Od telefonu Nokia Asha 203 se musí proto za pomoci nehtu odtrhnout. Nám k vytvoření prvních skřípavých zvuků stačil týden.



Boční strany telefonu také neobsahují žádné překvapení. Nahoře je vstup pro 3,5 mm Jack, microUSB datový kabel a již vzpomínanou retro-nabíječku. Dole najdeme otvor mikrofonu, levý bok zůstal prázdný, kdežto na pravém boku našla své místo tlačítka na ovládání hlasitosti a zámek displeje a klávesnice.



Samotné zamknutí tedy provádíme stisknutím jednoho tlačítka, stejně jako odemykání. Zde je ovšem kámen úrazů – chod tlačítka je velmi jemný a často tak telefon nechtíc zamknete zrovna v okamžiku, když s ním provádíte nějakou činnost. Nejtypičtějším případem je psaní textových zpráv – zde byla úspěšnost zamykání uprostřed zprávy téměř stoprocentní.



Baterie a výdrž: „gratulujeme“



Designem ani dílenským zpracováním tedy s Ashou 203 zřejmě neuchvátíte. Přeci jen je to telefon za pár stovek a se “služebákem” asi na večírcích ohromovat ani chtít nebudete. Je ale jedna oblast, kde finský přístroj hravě strčí do kapsy leckterý novodobý smartphone. A nebojím se říci, že to budou skoro všechny. Poučenější uživatelé už tuší, že tím parametrem výdrž baterie.



Nokia Ashu 203 osadila akumulátorem o kapacitě 1020 mAh – a tím se jen tak někdo pochlubit nemůže. Když k tomu připočítáme miniaturní displej o titěrném rozlišení, absenci nejmodernějších komunikačních technologií, jako je NFC, ale také Wi-Fi a podpora sítí 3. generace, výsledkem bude na dnešní dobu olbřímí výdrž oscilující kolem pěti dnů na jedno nabití při plném provozu. A to je opravdu co říci.



Na druhou stranu – taková výdrž není náhoda. Telefon se totiž dá pořádně používat v zásadě jen k telefonování a posílání SMS. I když přístroj samozřejmě obsahuje i internetový prohlížeč, nebo e-mailový klient, jejich použivání je na malém odporovém displeji dosti neohrabané, a pro prohlížení stránek raději přesednete k počítači.



Displej a ovládání: do pekel a hloub



Pokud jsme na začátku porovnávali s šest let starým aspirantem na legendárnost v podobě Nokie 6300, musíme konstatovat, že co se displeje týče, udělali Finové pořádný krok zpět. Na Ashe 203 opět slouží TFT LCD displej o rozlišení 240 x 320 bodů a opět na přímém slunci nelze číst.



A co hůř: jeho rozměry kvůli možnosti dotykového ovládání narostly oproti dvěma palcům na Nokii 6300 až na 2,4 palce. Velmi snadno tak rozeznáme hrubý rastr písma a obrázky na něm raději neprohlížet. Když ke všem těmto neduhům připočítáme ještě snížení počtu barev z 16 milionů na 262 tisíc (a to už je poznat pouhým okem), nelze než intenzivně myslet na cenovku přístroje a doufat, že to přejde.



Při tom všem doporučuji ještě zapomenout na podobné vymoženosti, jako je regulace jasu. Ta se nedá nastavit ani manuálně, myšlenky na automatickou intenzitu podle okolního světa ponechme stranou úplně. Snímač, který by tuto vlastnost zajistil, v telefonu není.



Pokud jste si zvykli na kapacitní displeje moderních smartphonů, nadšeni nebudete ani z odporové technologie, kterou zobrazovač na Nokii využívá. Pro mladší ročníky: ano, to je ten displej, který je navíc pokryt tenkou vrstvičkou, jíž musíte pro zaznamenání dotyku promáčknout. Je tedy třeba vyvinout trochu více síly a nepočítat s tím, že se každý dotyk povede napoprvé. Třeba kinetické scrollování je opravdu záležitost výhradně pro trpělivé. Často se stává, že místo scrollování kliknete na některou z nabídek, protože telefon zkrátka špatně vyhodnotí akci, kterou chcete provést.



Tím ovšem nechci říct, že by byl displej málo citlivý. Jen jsme všichni za těch posledních pár let zlenivěli – co bychom za podobně citlivý displej dali před lety u Palmů! Náplastí může být v recenzích často zmiňovaná možnost ovládat odporový displej v zimě v rukavicích. Nelžeme si ovšem do kapsy – na 2,4 palce velikém displeji toho v rukavicích příliš nenaovládáte.



Prostředí telefonu: Series 40 po tisící první



Titulek skutečně nelže. Asha opět využívá letité prostředí Nokia Series 40, v tomto případě upravené pro dotykové displeje. Tato úprava spočívá v mírném subjektivně mírně zvětšeném fontu voleb, který je i při nastavení nejmenšího písma dost velký a dalších dílčích změnách, které předpokládají absenci kurzorových kláves a přímý dotyk prstu na displej. Kdo někdy vlastnil telefon s tímto prostředím, bude hned doma – grafická podoba je zkrátka stále stejná.



Základní volby v pohotovostním režimu se opět odehrávají prostřednictvím nápisů na spodním okraji displeje, které u nedotykových telefonů označovaly kontextová tlačítka, u Ashi jsou však dotykové samy. Pro ty z nás, kteří jsou zvyklí na tlačítka to proto prvních pár dní představuje zásadní problém: osobně jsem ze začátku mačkal místo kontextových voleb červené a zelené tlačítko pod displejem. Zvyknout si ale samozřejmě jde.



Menu je vyvedeno do dotykové matice zástupců, lze si ho však také uzpůsobit do podoby seznamu. Přeskládat pořadí ikon ovšem možné není. V čem Nokie využívající prostředí Series 40 vynikaly vždy, to byla přizpůsobitelnost hlavní obrazovky a vstupu do různých aplikací přímo z ní. Asha 203 v tomto jde ještě dál a vzniká zde proto situace, kdy do menu prakticky vůbec nemusíte vstupovat. Pojďme se na to podívat popořadě.



Osm zástupců všemožných funkcí je možné nastavit do dvou řádků ovládacích widgetů přímo na domovské obrazovce. Už to je velmi slušné množství, které můžete ještě rozšířit, pokud si na jedno z kontextových “tlačítek” navolíte vstup do menu “Jdi na” – to skrývá dalších deset voleb. Dotykové ovládání s sebou ovšem nese i možnost ovládání pomocí gest. I toho Nokie v rámci možností odporového displeje využívá. Další dvě volby jde proto nastavit i gestu smýknutí prstu doleva a doprava.



Když k tomu všemu připočteme ještě možnost nastavit si na domovskou obrazovku kromě dvou pruhů zástupců ještě další dva aktivní widgety, a kuriózní možnost vstoupit do FM rádia dlouhým podržením tlačítka s hvězdičkou, dostaneme se k maximálnímu počtu 23 možností vstupu do aplikace přímo ze základní obrazovky. A to už je nějaké číslo. Zkuste schválně spočítat, kolik funkcí využíváte na svém smartphonu a myslím, že se od tohoto čísla příliš nevzdálíme. Pro co nejsnazší ovladatelnost udělala Nokia opravdu maximum.



Telefon je celkově velmi rychlý, jak se ostatně od přístroje s proprietálním systémem očekává. Neplatí to ovšem na sto procent. Nechci spekulovat, proč se to děje zrovna v těchto případech, nicméně: kdykoli se otevře prostředí, které má jinou podobu než samotný systém Series 40 (například jinak graficky zpracované menu “Jdi na”), Asha mírně klopýtne a animace zaškubne. Není to nic, co by obtěžovalo, ale pokud jste zvyklí na spolehlivou plynulost starších “hloupých” nokií, překvapí vás to.



Telefonování a zprávy: vyzváněcí profily ve starém dobrém hávu



Telefonování a zprávy jsou oblasti, kde by měla základní dotyková Nokia opravdu excelovat. Ostatně, u Nokií Series 40 tomu tak bylo vždy. Vylepšení se dočkal například seznam jmen. Po rozkliknutí kontaktu telefon hned nabídne seznam akcí, které se dají vykonat – aniž by vás obtěžoval náhledem na všechna čísla a maily, které jste ke kontaktu přiřadili. Ve většině případů to přináší celkové zrychlení práce s telefonním seznamem. Přímo z něj se můžete dostat do seznamu konverzace s daným kontaktem, nebo ho upravovat po dlouhém dotyku na displej.



Hračičkové budou rádi i za možnost přiřadit ke kontaktu obrázek, ovšem pokud zvážíme možnosti displeje, příliš velká pastva pro oči to není. Kromě obrázku lze samozřejmě ke kontaktu přiřadit nepřeberné množství čísel, a to například i více jednoho druhu. To zní možná nepříliš překvapivě, leckterý chytrý telefon, například se systémem Windows Phone, to neumožňuje. Kontaktů lze mít v telefonu kolik jen chcete, dokud nezaplníte vestavěnou 10 MB paměť. To vše nicméně trochu kalí fakt, že i při nejmenším zobrazení písma vidíme na obrazovce pouhopouhé čtyři kontakty. Na druhou stranu, pokud by jich bylo více, muselo by se kvůli tomu adekvátně zmenšit písmo, a to už by začalo komplikovat dotykové ovládání.



Tradičně velmi dobře zpracované jsou také vyzváněcí profily, které zahřejí u srdce každého, kdo lituje toho, že na ně po příchodu iPhonu výrobci mobilů zcela zanevřeli. Ovládání zvuku telefonu je tak opět dotaženo k dokonalosti. Zvyknout si je potřeba jen na fakt, že se do volby profilů již nedostanete vypínacím tlačítkem (které je zde pro Nokii netradičně sjednoceno s červeným tlačítkem ukončování hovoru), ale je třeba si vstup do jejich nabídky nastavit jako volbu na displeji.



Samotné telefonování s Ashou 203 probíhalo vždy naprosto bez komplikací. Telefon držel signál i na místech, kde chytré telefony odpadávají (příkladem může být slavný tunel na pražské Florenci, známý pro své všetlumící vlastnosti pod přezdívkou Husákovo ticho). Na hlasové vytáčení musíte s Ashou zapomenout, na druhou stranu nabídne však možnost nahrávání hovoru (novináři ocení), jehož délka není omezena.



Se SMS zprávami je už trochu horší pořízení. Zde jsou plusy: telefon má extrémně příjemnou klávesnici, se kterou se konečně dá psát i poslepu, a velmi kvalitní slovník T9, u kterého lze nastavit zda bude či nebude ignorovat diakritiku a zkracovat tak zprávy. Nokia ovšem jako by se rozhodla uživatelům posílání zpráv různými drobnostmi znepříjemnit.



Tak například: telefon obsahuje dva seznamy doručených zpráv. Jeden se řadí tak, jak jsme u hloupých nokií zvyklí: jedna zpráva se řadí za druhou podle času, ve kterém přišly. Aby ale Nokia udělala ústupek moderní době, nabízí možnost prohlížet si zprávy v režimu konverzací – tedy jako na většině smartphonů. Jenže to je kámen úrazu.



Podle mých zkušeností se zprávy do konverzací neřadí vždy. Nestává se to například v případě, že vám chodí zpravodajství v podobě SMS. Ty se i v režimu konverzací chovají jako v běžném seznamu. V konverzacích se proto v mžiku vytvoří neskutečný nepořádek. K tomu navíc přispívá fakt, že nepřečtená zpráva a nepřečtená konverzace mají zcela jinou ikonku, takže se snadno stane, že si nové zprávy prostě nevšimnete.



Samotná zpráva se v konverzaci navíc nezobrazí celá, ale jen v podobě prvních dvou řádků – pro zobrazení celého textu je nutné ji rozkliknout. A aby toho nebylo málo, je tu ještě nekonzistence akcí: pokud si chcete zprávu přečíst klepnutím na pop-up okno hned poté, co přijde, dostanete se právě do režimu konverzace. Vstupem do přijatých zpráv naopak uvidíte klasicky řazený seznam. Zkrátka chaos.



Rozeznat nepřečtenou zprávu bývá vůbec problém. Zatímco staré nokie tuto značily změnou řezu písma na tučný, Asha ji v seznamu signalizuje jen hvězdičkou před jménem odesílatele. I když má telefon barevný displej, hvězdička je bílá, a je proto snadné ji přehlédnout.



Špatný dojem nenapraví ani doručenky zpráv a podpora MMS. Lehkou náplastí by mohla být možnost snadného nastavení e-mailového klienta, který už dopředu počítá s nejznámějšími freemailovými providery a není tak třeba jako v minulosti tápat nad názvy POP3 a SMTP serverů. E-mail ale asi využijete jen sporadicky. Spíš než propracované klienty smartphonů připomíná obstarožní grafika javové aplikace s přelomu tisíciletí a do malého fontu není žádná legrace se trefit. Možná proto měly blahé paměti všechny přístroje s odporovým displejem v základním balení i stylus, tomu ovšem doba dotyková již nepřeje.



Bohužel, právě v mailovém klientu se opět projevuje neduh zpomalenosti systému při změně prostředí, který je zde navíc umocněn opětovným načítáním pošty při každému spuštění. Telefon se zkrátka vždy kousl a scrollovat v seznamu bylo takřka nad lidské síly.



Fotoaparát a bonusové aplikace: překvapivá nadílka



Na to, v jaké cenové hladině se Nokia Asha 203 pohybuje, nabízí opravdu široku škálu bonusových a hlavně překvapivých aplikací. Mezi takové patří například FM rádio, které funguje jen se zapojeným headsetem. Automaticky umí vyhledat stanice, pro které má připraveno 24 předvoleb. Nechybí ani RDS a automatické přelaďování při změně frekvence stanice – za to chválím.



Výčet multimediálních funkcí doplňuje velmi jednoduchý přehrávač hudby a videí, který skutečně použijete jen v nouzi nejvyšší. Interní paměť přístroje má jen 10 MB, a i když ji můžete rozšířit o paměťové karty, nicméně přehrávač je natolik primitivní, že je lépe si za pár stovek koupit jakýkoli jiný přístroj a nosit ho s sebou zvlášť. Pokud ale překousnete fakt, že přehrávač v podstatě nic neumí a připojíte k Ashe 203 jiná než dodávaná sluchátka, zvukový výstup vás příjemně překvapí. Zkreslení výšek je jen nepatrné, basy neduní, a to dokonce ani při testu s nabasovanými Koss Porta Pro. Celkově se zvuk jeví trochu slitý a plechový, i tak je ale nadmíru nečekaný.



Oproti tomu fotoaparát je čistý průměr. Rozlišení čipu činí 2 Mpx a ani za dobrého světla nejsou výsledky bůhvíjak oslnivé. Bílá se přepaluje, okraje se mažou, snad jen poměrně přirozené barevné podání situaci trochu zachraňuje. Pokud by se vám podání fotografií nelíbilo, můžete výsledek korigovat manuální korekcí bílé, nebo použít vestavěné efekty (černobílý snímek, sépie, etc.). Výrobce nezapomněl ani na samospoušť. Celkově se fotoaparát v Nokia Asha hodí maximálně na občasné použití. Videozáznam pak doporučují použít jen v případě, že vám nevadí skromné rozlišení 176 x 144 bodů, tedy v zásadě záznam pohybujících se barev.



Na to, že telefon nepodporuje připojení přes Wi-Fi ani 3G, je pro uživatele připraveno přehršle aplikací využívajích připojení k internetu. Mezi ně patří webový prohlížeč, který zvládá všechny základní funkce, a to včetně základního download manageru nebo seznamu záložek. Doplňuje ho samostatný e-mailový klient, o kterém jsme se zmiňovali v předchozí kapitole, nebo klient pro chat. Ten býval ve starých nokiích nepoužitelný: v prvních verzích umožňoval chatovat jen uživatelům Nokií mezi sebou. Dnes je tomu už naštěstí jinak a spojíte se pomocí něj se svými přáteli na Facebooku, Google Talk a obligátně nabízí také možnost připojení k účtům AOL Messengeru nebo Yahoo. Ty však v tuzemsku příliš oblíbené nejsou.



Nutno poznamenat, že každý už asi viděl použitelnější klienty. Tento naráží na limity displeje Nokie Asha 203 a připomíná tak ze všeho nejvíce deset let staré java klienty pro ICQ. Potěší však, že chatová aplikace umí velmi dobře fungovat na pozadí.



Kontakt se sociálními sítěmi pak zajišťuje taktéž dedikovaná aplikace, která pod sebe zahrnuje účty pro Facebook, Twitter, Flickr nebo teď už pozapomenutou síť Orkut. Zde už se však nejedná o aplikaci systémovou, ale javový applet, který najdete ve složce Aplikace a hry. Spolu s ním zde naleznete i několik her, které by měly být přizpůsobeny dotykovému ovládání. Věřte ale, že si je zahrajete přesně jednou. Ovládání je necitlivé a zcela poplatné odporové technologii displeje. Daleko lépe je stáhnout si některou z her od Electronic Arts, které firma uživatelům Nokií nabízí zdarma.



Stažení aplikací probíhá pomocí Ovi Obchodu, který taktéž najdete mezi javovými aplikacemi. V souvislosti s ním se hodí také podotknout, že všechny aplikace v telefonu se umějí samy aktualizovat vzduchem, což mne u telefonu za patnáct stovek překvapilo snad ještě víc, než cokoli jiného.



Nechybí ani organizační funkce jako úkolovník, stopky, budík, ale také kalendář. Ten se v základu zobrazuje jako měsíční náhled, a trefovat se do malých číslíček dnů prstem je záležitost pro opravdové dobrodruhy, nebo lidi s hodinářským citem.



Závěr recenze Nokie Asha 203



Nokia Asha 203 skutečně není telefonem pro hračičky. Je to absolutní základ, který můžete ve světě mobilních telefonů získat. Otázkou ovšem zůstává, na koho podobný telefon cílí. Dovedu si ho s trochou fantazie představit jako první telefon pro školáka, který chce přístroj s dotykovým displejem.



Proti takovému použití ovšem hovoří fakt, že v konkurenci spolužáků s iPhony se zřejmě rodiče budou Ashou svým dětem zavděčovat jen velmi těžko. Z této složité rovnice vychází jen jediný výsledek. Asha je skvělý služební telefon zadarmo k firemnímu tarifu. Za takových podmínek člověk Nokii odpustí celkovou zastaralost systému, i někdy násilně naroubované dotykové ovládání. Že jako bonus dostane velmi dobrou výdrž, kvalitní zvukový výstup a možnost stahovat javové hříčky a aplikace, pak už potěší zcela určitě. Ctitelé pokročilých technologií ať se ale určitě porozhlédnou jinde.

Panská 96, J. Hradec

Klášterská 81, J. Hradec

www.ydd.cz

721-04 00 24

zakaznicky.servis@ydd.cz