Toužíte po kusu železa a kůže? Objednejte si zakázkový mobil

17. 03. 2007

Věřte nevěřte, ale první mobil bez použití plastu na vnějším krytu připravila firma Bellperre. Pokud ji neznáte, nejste sami. Mezi výrobci mobilů se jedná o nováčka, o to větší ambice ale má.

Bellperre má v nabídce zatím jediný model. Jenže to není zcela přesné vyjádření stavu. Těžko najdete dva stejné kousky tohoto modelu. Telefon se totiž vyrábí na zakázku a tak každý kousek vypadá jinak. Míří s ním do segmentu těch nejluxusnějších přístrojů a cílí hlavně za zákazníky v Rusku a v bohatých zemích Perského zálivu.

Firma spustila před veletrhem CeBIT reklamní kampaň a na mnoha světových serverech se informace o jejich výjimečném a luxusním telefonu objevila mezi hlavními zprávami. To nás povzbudilo a hned po návštěvě hlavní telekomunikační haly se vydáváme hledat stánek švýcarského výrobce.

Luxus bychom čekali jinde

Nacházíme jej v obležení asijských výrobců bluetoothových sluchátek a přívěšků na mobily. Takže místo nepříliš prestižní pro luxusní produkt. Dvě vitríny skrývají vzorkovník kůže, krásné dřevěné etuje a také tři vzorky telefonu. Jeden celý stříbrný, druhý v kombinaci s azurovou kůží, třetí stříbrno-černý.

Po chvíli čekání se nás ujímá obsluha stánku a na naši žádost ochotně vytahuje dva vzorky pro fotografování. Bereme telefon do ruky a už věříme výrobci, že na něm není ani trocha plastu. Železný ingot rozhodně netrpí současnými ztenčovacími manýry. Je to pořádný kus relativně hrubě opracovaného železa - tedy přesněji oceli - ozdobený kůží.

Poměrně těžký telefon nás překvapuje svojí extrémní tloušťkou a poměrně titěrnými klávesami. Ty mají minimální zdvih a rozhodně si je neumíme představit pod nadvládou prstů zdatného esemeskaře. Ale ten asi stejně není v hledáčku potenciálních zákazníků výrobce.

Bellperre bude podle slov zástupců výrobce na stánku hledat klientelu mezi náročnými zákazníky prahnoucími po luxusu ve všech směrech. Nebereme slova výrobce na lehkou váhu a pouštíme se do detailního prozkoumání telefonu. Až na klávesnici nemůžeme ke zpracování říct křivého slova. Dva šrouby na horní straně telefonu jsou řádně dotažené, krycí safírové sklíčko displeje drží jak přibité.

Drsnou krásu železného korpusu otupuje ladnost dobře zpracované kůže. Jen ta vystavená modrá varianta se nám příliš nelíbila. Dodejme, že kůže může být hadí, potištěná, jednobarevná, prostě jakákoliv. Navíc výrobce nabídne i dřevěné doplňky z tvrdého tropického dřeva. Takovou verzi ale výrobce na letošním CeBITu nevystavoval.

Pojďme se podívat na menu telefonu. Hned po vstupu do něj nám je jasné, že máme tu čest se střevy některého asijského výrobce mobilů. Bezpohlavní, nudné a vzhledově pár let staré menu těžko může konkurovat současným mobilům. Výbava telefonu zahrnuje podle slov výrobce Bluetooth, dvoumegapixelový fotoaparát a další běžné funkce. Zkoušíme fotoaparát a opravdu, na displeji se na šířku zobrazuje poměrně jasný a ostrý obraz.

Vybírat je skutečně z čeho

Výrobce nám ještě ukazuje vzorníky kůže, možnost volby zlaté a nebo stříbrné klávesnice s možností přidání drahých kamenů na tlačítka a na závěr se chlubí pěknou dřevěnou etují. Ta nám připadá na celém projektu Bellperre nejpovedenější a tak se ještě zeptáme na cenu. Telefon má stát asi 1500 Eur, záležet ale bude na detailních požadavcích zákazníka.

Přepočítáváme kurs na naší měnu a říkáme si, že za 45 000 Kč asi tento telefon nestojí. Na archaickém menu nesejde, chudší výbavu oželíme, ale luxus si představujeme trochu jinak - sofistikovaněji. Ale věříme, že na vybraných trzích se telefon bude líbit. Možná i vám a pak pro vás máme dobrou zprávu - přístroj půjde objednat i od nás!

Zdroj: idnes.cz sekce Mobil ze dne 17.3.07

Nový mobil pro seniory je konečně v prodeji

15. 03. 2007

Novinkou na pultech obchodníků je nástupce úspěšného obřího mobilu, Jablotron GDP 04. Jde o stolní telefon, který není zapojen do zásuvky, ale místo toho má v sobě SIM kartu na příjem signálu GSM jako mobily. Displej a klávesy zůstaly velmi velké a pohodlné pro použití.

Záchodové prkýnko střídá elegantní dámská bota na podpatku. Tak před rokem označil šéf jablonecké společnosti Jablotron Dalibor Dědek proměnu vynálezu, s kterým předloni jeho firma dobyla svět.

Od té doby uplynulo mnoho času a nový model stále nepřicházel. Až nyní se objevil v nabídkách prodejců. Novinka nabídne opět jednoduché a přehledné ovládání a především elegantnější vzhled.

Oproti svému předchůdci se už dostal vývoj telefonu také do rukou špičkových designérů Jana Tučka a Dominiky Nell-Applové. „Lépe se ovládá, je ergonomičtější, má lepší technické možnosti,“ řekl šéf JabloComu Jiří Meloun.

Novinka nabídne modře podsvícený polohovatelný displej. Telefon je vybaven QWERTY klávesnicí, kterou využijeme při psaní SMS, dále umožní připojení PC pomocí USB kabelu. Díky GPRS tak můžeme přistupovat na internet. Při telefonování máme možnost využít i funkci hlasitého vedení hovoru.

Jablotron GDP 04 nabízí přehledné ovládání a velice dobře čitelný polohovatelný displej s modrým podsvícením. Velkou výhodou je plnohodnotná QWERTY klávesice pro komfortní psaní SMS. Jablotron GDP-04 také nabízí podporu datového USB kabelu, což ve spojení s datovou technologií GPRS třídy 10 umožňuje připojení k Internetu.

Zdroj: idnes.cz sekce Mobil ze dne 15.3.2007 (Luboš Korbel)

Tísňová linka 112 je z 80 procent zneužívána, chystají se opatření

15. 03. 2007

Tíňová linka 112 je podle generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru až z 80 procent zneužívána. Hasiči loni vyjeli k více než 600 případům zcela zbytečně. Na obranu se chystají opatření, v návrhu je i možnost zablokování telefonu viníka.
Celkem v loňském roce zaznamenali operátoři na tísňových linkách 112 a 150 téměř šest milionů hovorů od lidí, kteří potřebovali pomoc.

"Složky integrovaného záchranného systému, které vyjedou kvůli planému poplachu zbytečně, mohou chybět jinde. Pachatel, který zneužívá tísňové linky, ji může blokovat jinému člověku, který pomoc v nouzi skutečně potřebuje," uvedl Kopáček. Podle něj operátoři většinu zlomyslných volání rozpoznají, přesto hasiči loni v 600 případech zasahovali zbytečně.

Hasiči uvedli, že technologie linky 112 umožňuje zjistit přesně místo, odkud člověk volá, i jeho číslo. Identifikovat ho lze i v případě, že volal z mobilního telefonu bez SIM karty. Za zneužití tísňové linky hrozí pokuta až 100.000 korun. V některých případech může být zneužití tísňové linky hodnoceno jako například trestný čin šíření poplašné zprávy.

Podle Kopáčka nyní hasiči navrhují zpřísnit sankce za zneužití tísňových linek v souvislosti s projednáváním novely zákona o elektronických komunikacích. "Občané se však v žádném případě nemusí obávat mimořádnou událost oznámit - v případě podezření či pochybností doporučujeme volat linku tísňového volání," dodal mluvčí.

Podle televize Nova usiluje HZS o takovou změnu zákona o elektronických komunikacích, aby mohl být zablokován telefon, z něhož lidé opakovaně tísňovou linku zneužívají. Diskuse se teď vede o tom, jak vše legislativně upravit - blokování telefonu je totiž zásah do Listiny základních práv a svobod a politikům se blokování telefonů moc nelíbí, uvedla Nova.

"Je vhodné najít něco, co by to omezilo. Toto ale není to nejlepší řešení," řekl Nově ministr vnitra Ivan Langer. Když hasiči blokování telefonů neprosadí, chtějí přísnější postih za zneužívání tísňové linky, uvedla Nova.

Na tísňové linky 112 a 150 loni směřovalo téměř šest milionů hovorů, tedy v průměru asi 16.000 volání denně. Je to zhruba o 240.000 volání více než v roce 2005. Na jednotné evropské číslo tísňového volání 112 loni připadlo zhruba pět milionů hovorů, zbytek na "tradiční" hasičskou linku 150.

Nejčastěji lidé volali na linku 112 v Ústeckém kraji (727.215 volání), nejméně na Vysočině (161.384). Na linku 112 se obracejí i cizinci, kteří navštíví Česko. Počet hovorů v cizí řeči na této lince se pohybuje v rozmezí tří až pěti procent z celkového počtu hovorů, tedy 150.000 až 250.000 volání za rok. Nejčastěji operátoři zaznamenali volání od anglicky a německy hovořících cizinců.

O zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 ve všech členských státech EU rozhodla v roce 1991 Rada Evropských společenství. V roce 2003 bylo číslo 112 zprovozněno ve všech telefonních sítích na území Česka. V současnosti funguje 14 krajských call center obsluhujících linku 112.

Technologie telefonních center tísňového volání 112 propojuje základní složky integrovaného záchranného systému - hasiče, policii a zdravotnickou záchrannou službu. Letos v lednu linky 112 a 150 prověřil především orkán Kyrill. Za dva nejhorší dny řádění vichřice hasiči na tísňových linkách přijali téměř 49.000 volání o pomoc.

Zdroj: idnes.cz sekce Mobil ze dne 15.3.07

T-Mobile: práce asistenta infolinky je těžší než práce kosmonauta

14. 03. 2007

Umíte si představit, kde sedí operátoři infolinky, když s nimi právě hovoříte? Víte, kolik zaměstnanců denně telefonuje s klienty a jakým školením prochází? Jak funguje celková péče o zákazníky? A proč nás stále vítá „plechová huba“? T-Mobile na sebe napráskal vše.
Běžný pracovní den se občas zadaří něčím zpestřit. Místo do redakce tak vyrážím směr Hradec Králové, kde mám schůzku se zástupci operátora T-Mobile. Budu zkoumat, jak vlastně funguje taková péče o zákazníky.

"Dobrý den, jaká byla cesta?" vítá mne Tomáš Růžička, výkonný ředitel péče o zákazníky. Po krátkém rozhovoru na téma nového úseku dálnice D11 se přesunujeme přímo do útrob budovy, která v sobě ukrývá nejen zákaznické centrum, ale i další oborové činnosti.

Hala? Kdepak, jen trochu větší obývák

Hlavním průvodcem se stává Jiří Waldhans, manažer provozu služeb zákazníkům. "Právě teď jsme v místnosti, kde je soustředěna nejpodstatnější část celé péče - infolinka," uvádí své povídání a dodává: "Ta je také tím prvním, co běžného uživatele v případě péče o zákazníky napadne."

Tato místnost je přitom určena pro studenty, kteří si prací na infolince přivydělávají. Není větší než dva vinohradské obýváky. Kdo by čekal - stejně jako já - obrovskou místnost plnou počítačů a operátorů, zmýlil by se. Operátoři jsou rozděleni do týmů, týmy do místností. V jedné "cimře" najdete maximálně dvacet operátorů.



Místnosti jsou samozřejmě koncipovány tak, aby okolní hluk byl co nejmenší. Mezi tato opatření patří nejen technické řešení, ale také omezení počtu lidí v jedné místnosti. "Být jich tu stovka, neslyšíme vlastního slova," vysvětluje rozdělení operátorů Waldhans. Každý operátor má navíc směrový mikrofon odolný proti okolnímu ruchu.

Jednotlivé skupiny vede tzv. teamleader, neboli vedoucí týmu. Ten komunikuje s operátory, usměrňuje jejich práci, přináší nové podstatné informace a snaží se o maximální úspěšnost v řešení příchozích problémů. "Teď máme chvíli volna, můžete se tedy pustit do e-learningu," spustil jeden z nich povel ke svým podřízeným.

Učený z nebe nespadl

E-learning je součástí školení operátorů. Ve chvílích volna se sami vzdělávají z materiálů dostupných na intranetu a nabyté znalosti si ověřují na připravených testech. Tou dobou mají za sebou již základní školení, které trvá jeden měsíc po jejich přijetí. Zde se naučí nejen komunikační dovednosti, ale i celou škálu produktů a služeb nabízených operátorem.

Základem komunikačních dovedností operátorů však není asertivní chování. "Asertivita není to, na čem chceme stavět. Naše lidi učíme základní větu - musíš pochopit, co zákazník chce, musíš za to převzít osobní zodpovědnost a ten požadavek zákazníka vyřešit. Když se toto stane, nemusím používat asertivní chování," říká Růžička.

Ani on se však netají tím, že na jisté zákazníky je třeba asertivní být. "Zákazníky máme různé, všech si vážíme, ale někteří nám dokáží způsobit kuriózní situace. Při této práci a penetraci mobilních telefonů se zkrátka setkáme s různými osobnostmi a povahami," vysvětluje Růžička. Obtěžujících hovorů je dle něj až 1500 za měsíc. Když se takový vyskytne, je nutné jej co nejdříve ukončit.

"Hodně obtěžujících hovorů mají na svědomí děti. Jsme schopni i zpětně dohledat, že od toho či onoho zákazníka takové hovory pravidelně přichází. Pak je mu v začátku naší komunikace přehrána zcela profesionální hláška, že se jeho problém pokusíme vyřešit, ale víme, že hovory s ním jsou problémové," dodává Růžička.

K učení slouží názorné příklady

Na živého operátora přitom směřuje kolem šesti milionů hovorů ročně. I proto bylo v rámci základního školení zavedeno praktické cvičení, které operátory učí na ukázkových příkladech rozhovorů. "Používáme knihovny hovorů, které nám slouží k učení nováčků. Každý zákazník totiž vyžaduje jiný přístup," říká Růžička.

"Operátory pak učíme na ukázkových příkladech. Vybereme hodného, náročného či hrubého zákazníka a vysvětlujeme na nich zvolený přístup. Ten je rozdílný u každého z nich - jinak se musí přistupovat k business klientům, jinak k lidem z IT sféry. U nich je třeba být maximálně stručný a výstižný," vysvětluje.

Nabyté zkušenosti jsou poté během práce operátora průběžně kontrolovány tzv. interní kontrolou kvality. Na ní jsou založeny prémie a bonusy. "Před čtyřmi lety jsme zavedli systém, kdy samotný zákazník hodnotí operátora. Je to mnohem lepší než interní hodnocení typu kolega hodnotí kolegu a i lépe vnímané jak asistenty, tak zákazníky," tvrdí Růžička.



Každý operátor má takových hodnocení až 100 měsíčně a agenti si tak dávají pozor, aby byli příjemní a hodnocení tomu odpovídalo. Zároveň slouží nahrávky rozhovorů k dalšímu sebevzdělávání. Agenti totiž mají přístup ke svým hovorům, které poté mohou probrat se svým teamleadrem a říct si: "Aha, tohle jsem řekl špatně, to musím příště zlepšit."

Smajlíci jako symbol vytížení

Operátoři jsou vesměs mladí lidé a ve všech místnostech vládne přátelská atmosféra. Napětí za dobu mé exkurze nebylo cítit snad nikde. A to možná i proto, že jsme se trefili do doby mírného provozu. O vytížení infolinky jsou přitom operátoři informováni z plasmových obrazovek umístěných v každé místnosti.

Tři smajlíci - zelený, oranžový a červený - dokáží během chvíle sdělit jednotlivým operátorům, čemu se mají v daný okamžik věnovat. "Zelený znamená, že je mírný provoz a agenti se mohou věnovat e-learningu, rozvoji vědomostí, zlepšování kvality nebo vypomáhat ostatním oddělením. Infolinka je totiž spojena i se značným 'papírováním'," vysvětluje Růžička.

"Oranžová je pak střední vytížení a červený smajlík značí, že se mají operátoři plně věnovat hovorům," dodává. Plasmová televize přitom přináší i jiné informace a stává se pro operátory jedním z hlavních informačních zdrojů o aktuálním dění.

V případě, že se vyskytne nestandardní situace (výpadek sítě atp.), najdeme v místnosti několik velkých tabulí, na kterých visí aktuální pokyny k řešení daného problému - tedy co se vyskytlo za problém, co o něm zákazníkům sdělit a jakým způsobem, či kdy se předpokládá jeho vyřešení.

"Jednou jsem četl článek v americkém tisku, kde říkali, že práce operátora je náročnější než práce kosmonauta. Asi šlo o jisté zlehčení, ale uvědomme si, co vše musí náš agent zvládat. V jednu chvíli poslouchá, mluví se zákazníkem, pracuje se systémy, vyhledává informace na Intranetu, čte, kontroluje dokumenty a to vše znovu zapisuje. To je téměř více úkonů, než udělá pilot při přistání," komentuje náročnost povolání Růžička.

Agenti nám stárnou

Ptal jsem se i na průměrný věk operátorů. "Agenti nám stárnou, protože máme poměrně nízkou fluktuaci. To je ale dobře, jelikož kvalitní péči lze dělat až ve chvíli, kdy se člověk sžije s firmou a zná její produkty," hbitě reaguje Růžička. Asistent přitom v T-Mobile setrvává v průměru 4-5 let, než dochází k interní kariéře či odchodu ze společnosti.

"Tím, že jsme v regionech a hrajeme tu roli jednoho z největších zaměstnavatelů, věk agentů nám jde nahoru. Typicky se pohybujeme kolem 25-26 let. Najdeme ale i lidi ve věku 40-45 let," říká Růžička. "Ono to dost záleží na regionu, jelikož zde v Hradci se věkový průměr snižuje díky zmiňovaným studentům," dodává Radek Štěrba, ředitel provozu služeb zákazníkům.
Ptáme se: odpovídá Tomáš Růžička, výkonný ředitel úseku služeb zákazníkům


Tomáš Růžička (autor: T-Mobile)


Můžete našim čtenářům popsat, kde se nyní nacházíme?
Nacházíme se v jedné z poboček divize péče o zákazníky. Ta je regionálně rozdělena na dvě části - Louny a Hradec Králové. My jsme v té druhé, která je zároveň i novější. Část aktivit v rámci péče je i v Praze. Ta je soustředěná zejména na největší firemní zákazníky.

Kolik lidí zde zaměstnáváte?

Na infolinkách 500 lidí rovnoměrně rozložených do zmiňovaných regionů. Celá péče je pak něco přes 800 lidí.

Jaký je průměrný věk operátorů?

Agenti nám stárnou. Typicky se pohybujeme kolem 25-26 let. Najdeme ale i lidi ve věku 40-45 let. Záleží na regionu.

Prochází operátoři nějakým speciálním školením?

Bez školení by to nešlo. Žádný učený z nebe nespadl. Škála znalostí a zkušeností je v našem oboru obrovská. Každý operátor prochází jednoměsíčním základním školením.

Učíte operátory komunikačním dovednostem, například asertivnímu chování?

Komunikační dovednosti se agenti učí v rámci základního školení. Asertivita však není to, na čem chceme stavět. Naše lidi učíme základní větu - musíš pochopit, co zákazník chce, musíš za to převzít osobní zodpovědnost a ten požadavek zákazníka vyřešit.

Neunesl některý operátor tíhu hovoru?

O takové situaci nevím. Samozřejmě máme jisté procento obtěžujících hovorů, které nejsou pro operátory příjemné. Takový hovor je nutné zbytečně neprotahovat a vyřešit jej co nejrychleji.

Jak se mohu stát operátorem infolinky?

V poslední době hodně upouštíme od tradičních přijímacích postupů. Chceme sice stále životopis, děláme pohovory, ale nejdůležitější je pro nás to, zda daný uchazeč má pro tuto práci cit. Péče se zkrátka musí dělat srdcem – pak máte vyhráno.

Upřednostňujete ženy?

Máme 65 procent žen, jelikož ženy se na tuto práci více hlásí, mají větší trpělivost. Není to ale tím, že diskriminujeme muže.

Prozradíte průměrný plat operátora?

Přesnou částku neprozradím, asi není nutné zacházet do absolutních částek. Naše lidi platíme dobře, protože zpětně vidíme, že poskytují perfektní kvalitu, jsou motivovaní, rádi se školí. Myslím, že plat je vzhledem k odvedené práci velmi vyvážený. Průměr by byl navíc sám o sobě zavádějící, jelikož až sto procent fixního platu si mohou agenti vydělat i na prémiích.

Jsou operátoři nějakým způsobem kontrolováni?

Ano. Klasické call centrum má interní kontrolu kvality. Na ni jsou založeny prémie a doplňkové programy. Před čtyřmi lety jsme ale ustoupili od subjektivního hodnocení, kdy hodnotí kolega kolegu. Nyní operátory hodnotí samotní zákazníci. Každý agent má takových hodnocení až 100 měsíčně. Je to férovější než interní hodnocení.

Jsou hovory na infolince nahrávány a pokud ano, k jakému účelu nahrávky slouží?

Ano, hovory jsou nahrávány. Slouží našim agentům k sebezlepšování. Každý agent má přístup ke svým nahrávkám a jejich opětovným poslechem může ve společnosti svého teamleadra pilovat své komunikační dovednosti.

Knihovna hovorů nám také slouží k zaškolení nováčků, které se snažíme udělat velmi prakticky. Vybíráme tak konkrétní typové zákazníky, na kterých nové agenty učíme. Nahrávky se přitom samozřejmě anonymizují.

Použili jste někdy záznamy hovorů jako důkazní materiál ve spolupráci s Policií ČR?

Ne. Monitoring kvality naprosto neslouží k těm účelům, které byly zmíněny. Myslím, že to ani není pro Policii relevantní. K této vazbě nikdy nedošlo.

Kolik lidí jste schopni odbavit v jeden okamžik?

Hodně hovorů je odbaveno automatizovaným systémem. Odbavení v jeden okamžik však nelze zcela přesně určit. Zajímavější je denní číslo, protože špička je rozložená do celého dne. Jde v průměru o 20 tisíc hovorů denně, o svátcích se vyšplháme až na 26 tisíc.

Zmínil jste hlasový automat. Víte, kolik procent zákazníků využije jeho služeb?

Ano, přibližně 75 procent hovorů je odbaveno hlasovou automatizací.

Je struktura hlasového automatu podřizována nejčastějším dotazům?

Určitě. Náš IVR systém (hlasový automat, pozn. red.) se přizpůsobuje danému zákazníkovi, do nabídky se snažíme dát nejčastější dotazy. Větvě systému nejsou statické, přizpůsobují se.

Je složitost přepojení na živého operátora záměrem?

Nemáme problém s dostupností na živého operátora. Čekací doba je u nás ve chvíli, kdy se pro něj zákazník rozhodne, v průměru od dvaceti do čtyřiceti sekund.

Ale to je až od chvíle, kdy se zákazník popere s hlasovým automatem...

Ano.

Proč tedy není na začátku volba přímo pro spojení s živým operátorem?

Je třeba najít kompromis. Bez něj bychom totiž nemohli mít jen 500 operátoru, ale 1500 i více.





"Pamatuji si však na jednu situaci u výběrového řízení na team leadra. Měli jsme tu tři mladé lidi v průměru okolo 23 let a jednu starší paní. Zprvu nikdo z nich nebyl natolik výrazný, abychom jasně vybrali daného kandidáta. Paní popravdě neměla ani nijak lákavý životopis," vypráví Růžička.

"Nakonec jsme ji zkusili jako asistenta a řekli jsme si, že když to půjde, dáme ji rovnou na team leadra. Dnes je z ní jedna z nejlepších vedoucí týmu, kterou máme," dodává s tím, že 65 procent agentů jsou ženy. "Není to ale tím, že diskriminujeme muže. Ženy se na tuto práci více hlásí, mají větší trpělivost," říká.

A nejdéle zaměstnaný člověk? Na stejné pozici prý vydrží jen málo lidí. Pokud je v T-Mobile již delší dobu, většinou dochází ke kariérnímu postupu. "Byly by to absolutní výjimky, kdy tu bude člověk na stejné pozici nějakou delší dobu. Krom toho to ani není zdravé. Ideální je vždy po dvou, třech letech udělat kariérový krok," říká Růžička.

Péče není pouhá infolinka

Infolinka je však pouhá část toho, co péče o zákazníky obnáší. Celkem na operátorské pozici pracuje 500 lidí rovnoměrně rozložených do tří regionů. První a nejnovější z nich je právě Hradec Králové, druhý Louny a třetí Praha. "V Praze je péče soustředěná zejména na největší firemní zákazníky," vysvětluje Radek Štěrba.

Celá péče o zákazníky pak zaměstnává na 800 lidí. "Máme sice lidi, co navrhují procesy, vytváří systémy atp. - to jsou ale ty lidi, kteří jsou spíše v pozadí. S nimi se běžný člověk vůbec nepotká. Snažíme se o to, aby firma měla většinu lidí v té přední linii. Ta je nejdůležitější a pro zákazníka klíčová, jelikož to jsou ti lidi, se kterými je zákazník v kontaktu," říká Růžička.

Podle něj je třeba dělat péči srdcem. S tím souvisí i postupné upouštění od tradičních přijímacích postupů. "Samozřejmě chceme životopis, děláme přijímací rozhovory, avšak čím dál více se snažíme odklánět od tradičních výběrových metod. Ten člověk pro to musí mít zkrátka hlavu a srdce. Vybírá se spíše podle přístupu - zda uchazeč má cit pro péči či nemá," vysvětluje.

"Plechová huba" je oblíbená

Na infolinku směřuje na 26 milionů hovorů ročně. Pouhá část z nich však končí u živých operátorů. "Celých 75 procent hovorů je odbaveno hlasovou automatizací. Je třeba ale pamatovat na to, že nám chodí i emaily, faxy a dokonce i dopisy psané rukou," říká Růžička.

Právě hlasová samoobsluha mne zajímala nejvíce. Nebudu totiž asi sám, koho pověstná "plechová huba" rozčiluje ve chvíli, kdy chci například rychle zablokovat ukradenou SIM kartu. "Existuje tu rozpor. Obecné vnímání IVR (hlasový automat, pozn. red.) není zrovna pozitivní. Přitom jej většina zákazníků hodnotí dobře," vysvětluje Růžička.



"Navíc nemáme problém s dostupností na živého operátora. Čekací doba je u nás ve chvíli, kdy se pro něj zákazník rozhodne, v průměru od dvaceti do čtyřiceti sekund," dodává. Ale proč se nemohu rozhodnout pro operátora hned na začátku hovoru? "Je důležité najít ten balanc. Pak bychom totiž nemohli mít jen 500 agentů, ale 1500 agentů a více," vysvětluje Růžička.

"To máte jako se samoobsluhou. Také mohu jít a u každého zboží na mne čekat krásná prodavačka. Já ale například u mouky čekat nechci. Je třeba najít kompromis," říká. Ve většině případů dle něj ušetří hlasový automat čas. "I zde platí, že když dva dělají totéž, není to totéž. Náš systém se totiž přizpůsobuje danému zákazníkovi," dodává.

Pokud tak voláte na infolinku a nemáte například aktivní MMS zprávy, hlasový automat předpokládá, že právě tento problém chcete vyřešit. Tuto volbu vám pak nabídne přednostně. "Uznávám, že mnoho hlasových automatů je pro zákazníka nepříjemných a tím vzniká i to známé negativní povědomí o těchto systémech. To ale není případ T-Mobile. Kvalitě hlasového automatu věnujeme velkou pozornost a navíc automatizace šetří čas náš i zákazníka," tvrdí Růžička.

"Když dám příklad z oboru bankovnictví: chci si vybrat peníze a mám dvě možnosti - jít na přepážku, kde budu čekat frontu, vyplňovat formuláře a žádat pokladní o vydání hotovosti, nebo si jednoduše dojdu k bankomatu a vyberu peníze zde, v automatu. Ušetří mi čas a proto také na bankomaty nikdo nenadává," vysvětluje.

Voláme meziměsto

Má exkurze je u konce. Dověděl jsem se, jak funguje péče o zákazníky, a že když volám z Prahy na infolinku, volám vlastně "meziměsto". Můj hovor totiž zvedne operátor v Lounech či v Hradci Králové. Nových informací bylo ale mnohem více. Rychle tak jedu zpět do Prahy, abych zas vše nezapomněl. Na novém úseku dálnice D11 si teprve teď všímám toho, o čem mluvil pan Růžička na začátku našeho rozhovoru: on zde vážně ještě není ani jeden billboard!

Co může takový operátor zažít?
Operátor: „Kde máte vaši e-mailovou schránku?
Zákazník: „V Chomutově!“

Operátor: „Dobrý den, jak vám mohu pomoci?"
Zákazník: „Já volám skrz tu smlóvu né?"
Operátor: „A co ohledně smlouvy máte na mysli?"
Zákazník: „Prodlóžit né?"
Operátor: „A jedná se smlouvu k tomuto číslu ze kterého voláte?"
Zákazník. „Jéé, číslo."
Operátor: „No jestli se jedná o váš telefon, ze kterého voláte? K němu chcete prodloužit smlouvu?"
Zákazník: „No na telefón"
Operátor: „A na ten který držíte u ucha? Na jeho čísle?"
Zákazník: „Jéžiš, já nevím to číslo."
Ozve se hlas v pozadí: „Řekni prosimtě "ano" ".
Operátor: „Takže k tomuto telefonu?"
Zákazník: „Ano"

Operátor: „Dobrý den, jak vám mohu pomoci“
Zákazník: „Dobrý den volám Vám kvůli tomuhle problému.“
Operátor: „Ano, povídejte.“
Zákazník: „Já tady mám teď dceru…“
Operátor: „Hmm...“
Zákazník: „…a já si kvůli té dceři teď nemůžu vzpomenout, co jsem chtěl.“
Operátor: ?????
Zákazník: „No jo, ona je malá....“
Operátor: „Aha.“
Zákazník: „Moment-Jarmilo, pojď si vzít malou, já si teď kvůli ní nemůžu vzpomenout, co jsem chtěl pánovi říct...“
Operátor: „Tak?“
Zákazník: „Už je pryč....a já teď fakt nevím. No, já si kvůli ní fakt nevzpomenu. Já Vám zavolám později, nevadí?
Operátor: „Ne, nic se neděje, klidně zavolejte později.“
Zákazník: „Nashledanou.“
Operátor: „Nashledanou“

Ne vždy je zákazník odborník v anglických termínech. Nezřídka musí operátoři vyřešit rébus, co asi znamenají pojmy jako:
blautatut = bluetoth
džípírísí = GPRS
imprafort = infraport

Zádrhel může nastat i u služby Internet 4G, pokud si zákaznice není jistá, zda má notebook nebo stolní počítač.

Operátor: „Jakým způsobem jste dobíjel kredit?“
Zákazník: „Nooo, dobíjel jsem si kredit přes ten terminátor!“

Operátor: „Co vám to píše na displeji za hlášku?“
Zákazník: „Zadejte kód PUN.“

Pokud nejsou zákazníkovi prosby vyslyšeny, dojde občas i na výhrůžky. Například, že nahlásí T-Mobile na Ministerstvu spojů...

Operátor: „Dobrý den, s čím vám mohu pomoci?“
Zákazník: „Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat ... já to teď ale zapomněla, víte - já mám Alzheimera... jsem si to asi měla napsat, že? No nevadí, já si vzpomenu...chvíli mi něco povídejte a já si vzpomenu.“

Operátor: „Řekněte mi, prosím, heslo pro komunikaci s operátorem.“
Zákazník: (zavolá na manželku) „Mámo, jakou máme tu operaci s tím komunikátorem???“

Operátor: „Společnost T-Mobile, dobrý den.“
Zákazník: „Dobrý den, já mám takový zvláštní dotaz a nevím jestli mi na něj budete schopná odpovědět...“
Operátor: „Pokusím se.“:-)
Zákazník: „Viděla jste někdy film Diskopříběh?“
Operátor: „Ovšem...“
Zákazník: „A jak tam hraje ten Hrušínský, nevíte jestli je to toho starýho syn nebo vnuk???“
Operátor: „Ano byl to jeho vnuk.“
Zákazník: „Jo, jeho táta je ten s těma brejlama, že jo???“
Operátor: „Ano...“
Zákazník: „A jste si určitě jistá??? Já jsem se totiž vsadil o 2.000,-, tak to potřebuju vědět na 100%...“
Operátor: „Ano jsem si jistá.“


Zákazník: „Chtěl bych nastavit inkaso.“
Operátor: „Samozřejmě, řekněte mi číslo Vašeho účtu.“
Zákazník: „Nuuuuula......(po půlminutě ticha) - máte to????????“


Operátor: „Zákaznické centrum T-Mobile dobrý den“
Zákazník: „Tady XY, mě nehraje zvuk u televize.“
Operátor: „Jak to myslíte, že vám nehraje zvuk u televize?“
Zákazník: „No, nehraje zvuk. Já tady mám UPC, jako ty programy a nejde mi tam zvuk. Před dvouma hodina mi tam zvuk šel a teďka je to všechno mrtvý.“
Operátor: „Dobře, já to chápu, ale nerozumím proč kontaktujete Zákaznické centrum T-Mobile?“
Zákazník: „Já předpokládám, že televize je v pořádku a zvuk nevysíláte vy. Že to vysíláte jako bez zvuku ty programy.“
Operátor: „Teď jste se dovolal na Zákaznické centrum T-Mobile, čili na poradenské lince pro účastníky mobilní sítě T-Mobile – máme na starosti mobilní telefony, služby a tak, a nevím, jak by to mělo souviset s vaší televizí?“
Zákazník: „A jaký číslo mám teda volat?“
Operátor: „Zavolejte na linku 1183, což jsou kolegové z naší služby T-Mobile Asistent, kde vás mohou propojit na odpovídající službu. Vytočte prosím 1183.“
Zákazník: „1183, dobrý, to jsem nevěděl.“
Operátor: „Nic se neděje, v pořádku.“
Zákazník: „Děkuji vám, na shledanou a jdu vytáčet 1183.“
Operátor: „Na shledanou.“

Zdroj: idnes.cz sekce Mobil ze dne 14.3.07

Mobilní maniak - zkusil už 500 mobilů a stále mu to nestačí

11. 03. 2007

Zkuste si sečíst všechny mobily, které jste za svůj život vlastnili. Jen stěží ale dojdete k počtu 500 mobilů, což je počet všech přístrojů, který za svůj život vlastnil jeden čínský student.
Čínský student stále není spokojen s počtem svých mobilů.

Vášeň jednoho čínského studenta pro mobilní telefony je tak velká, že za devět let si jich pořídil už 500. Stále však nemůže najít ten pravý, píše agentura EFE.

Slabost pro mobilní telefony má čtyřiadvacetiletý student posledního ročníku univerzity ve východočínském Nankingu už od roku 1998. Tehdy mu otec koupil první mobil za 8000 jüanů (přes 22.000 Kč).

Od té doby nespokojený mladík vlastnil téměř všechny nové modely mobilů, které se na čínském trhu objevily. Aby tato "úchylka" nezatížila příliš jeho kapsu, Čang-i mnohé ze svých mobilů prodal do bazarů, kterými asijská země oplývá, a některé prostě věnoval svým přátelům.

Mladý muž měl vždycky několik telefonů najednou. Některých se zbavoval ještě v den, kdy si je pořídil, s jinými zato vydržel i přes půl roku.

V loňském roce bylo v Číně 460 milionů uživatelů mobilních telefonů.

Ministerstvo informačního průmyslu přitom předpokládá, že do roku 2010 jich bude 600 milionů, tedy asi 45 procent obyvatel.

Nejlidnatější země planety dovezla první mobilní telefon na své území v roce 1987 a trvalo deset let, než v držení jejích obyvatel bylo deset milionů těchto přístrojů. Ale už na začátku stávajícího desetiletí měla nejvíce uživatelů mobilů na světě.

V České republice, která má zhruba 10 milionů obyvatel, je v současnosti 12,3 milionu mobilních telefonů, což představuje přes 120 telefonních čísel na 100 lidí.

Zdroj: idnes.cz sekce Mobil ze dne 11.3.07

Prodej navigací prudce roste, chtějí je třeba zemědělci na hnojení polí

09. 03. 2007

Novým prodejním hitem jsou satelitní navigační přístroje. Díky poklesu cen jejich prodej výrazně vzrostl. Žádají je motoristé, firmy pro pracovníky v terénu a zájem o navigační přístroje mají i sportovci.
GPS navigační přístroje s podrobnými digitálními mapami kupují hlavně motoristé, ale zvyšuje se i prodej ručních přístrojů vhodných pro turistiku či sportování, zjistila ČTK v anketě.

"Nárůst poptávky (po GPS navigačních přístrojích) je obrovský od chvíle, kdy se objevily jednoduché navigace GPS za rozumnou cenu. Náš roční nárůst prodeje se v roce 2006 pohybuje v řádech stovek procent," řekl ČTK mluvčí internetových obchodů Mall.CZ Michal Pobežal.

Výrazné zvýšení prodeje přenosných navigací hlásí i obchody se spotřební elektronikou Datart. "Loni prodej GPS navigačních přístrojů vzrostl meziročně o 3200 procent. Poptávka po navigačních přístrojích se zvyšuje a začínají být téměř standardním vybavením na cesty," uvedl Petr Sommer ze společnosti Datart International.

Podle Radka Hojgra, který provozuje specializovaný internetový obchod www.svetgps.cz, byl loňský rok pro prodej navigačních přístrojů zlomový. Na český trh totiž vstoupilo několik nových výrobců a díky jejich konkurenčnímu boji výrazně klesly ceny navigací. "V roce 2005 nebyl výjimkou přístroj do auta za 25.000 korun, nyní se hranice pohybuje mezi 8000 až 14.000 korunami," řekl ČTK Hojgr.

Pobežal míní, že čeští zákazníci již objevili výhody GPS navigačních přístrojů a spolu s dobrým pokrytím České republiky a poklesem ceny těchto přístrojů se navigace staly masově oblíbené. "Nejvíce se prodávají navigační přístroje do automobilů. Nižší poptávka je po GPS modulech k notebookům a telefonům," uvedl.

Také podle Hojgra se v jeho internetovém obchodě na celkovém prodeji GPS přístrojů ze 75 procent podílejí družicové navigace určené do automobilů, přičemž mezi velké zákazníky patří taxikářské firmy, autodopravci či velkoobchodní společnosti. "Majitelé firem si začínají uvědomovat přínosy této technologie. Ušetří jízdní časy i pohonné hmoty. Navíc za podrobné a stále aktuální papírové mapy by vynaložili daleko vyšší finanční prostředky," podotkl Hojgr.

Zbývající část prodejů připadá hlavně na ruční navigace, které se hodí pro turistiku či sportování. "Navigační technologie se v ČR stávají cenově dostupnější a kupní síla je stále silnější. Mnoho GPS přijímačů si kupují pánové pouze jako další z řady digitálních hraček," řekl Hojgr. Podle ředitele internetových obchodů KASA Martina Kasy loni v předvánočním období patřily GPS navigace mezi nejprodávanější zboží.

Družicovou navigaci si oblíbily i firmy. Například jihočeští silničáři navigačními přístroji GPS loni vybavili všech 175 sypačů. Zařízení se osvědčilo zejména v šumavských úsecích, kde se nesmí solit a často zde uvíznou kamiony. "Dispečer si polohu auta promítne na obrazovku a vidí, který sypač je případně nejblíže. Spojí se s ním a dá mu patřičné instrukce," uvedl ředitel jihočeské správy a údržby silnic Miloslav Ouředník. GPS navigaci v Česku využívají také hasiči či záchranné služby. Zemědělci na Hané s pomocí satelitní navigace již několik let hnojí pole.

Zájem o přenosné navigace a navigace v kapesních počítačích PDA a mobilních telefonech loni podle společnosti Blaupunkt vedl k masivnímu rozšíření navigačních systémů na českém trhu. Podle některých odhadů se v roce 2006 prodej přenosných navigací v Česku zhruba zdvojnásobil. To jen u osobních navigačních systémů určených zejména pro automobily představuje zhruba 20.000 prodaných kusů a tržby kolem 350 až 400 milionů korun. Významnou část tržeb obchodníků tvoří prodej digitálních map do navigačních systémů, které stojí i několik tisíc korun.

Letos by podle firmy Navicore měly trh s přenosnými navigačními zařízeními ovládnout navigace pro mobilní telefony. Finský výrobce mobilních telefonů Nokia nedávno začal nabízet mapovou službu a navigaci. Podle agentury Reuters by tak mohla od základů změnit trh navigačních služeb, protože mapy budou k dispozici zdarma, a to ve více než 150 zemích včetně ČR.

Zdroj: idnes.cz sekce Mobil ze dne 9.3.2007

Mobily nejsou bezpečné! Hacker vás může odposlouchávat

08. 03. 2007

Myslíte, že mobily jsou bezpečné? Velký omyl – malý prográmek ve vašem mobilu může zajistit odeslání všech SMS, které vám přijdou na předem určené číslo.

O virech a dalších nákazách pro mobily se mluví už velice dlouho. V diskuzích a jistě i ve svém okolí určitě každý pokročilejší uživatel najde řadu případů takovéto nákazy. Současné mobily vybavené operačním systémem mohou být totiž nakaženy stejně, jako kterýkoli počítač.

Na konferenci IDC Security Road Show to názorně předvedl etický hacker Sebastian Schreiber z německé firmy Syss, který se zabývá bezpečností bezdrátových sítí a také hledání možných slabých míst v zabezpečení. Při své návštěvě Prahy testoval stupeň zabezpečení Wi-Fi sítí, a také předvedl jakou škodu může napáchat trojský kůň v běžném Symbianovém mobilu.

Řekne na vás vše

Trojský kůň, který předvedl Sebastian Schreiber, se do vašeho telefonu může dostat pomocí Bluetooth. „Pokud si uživatel nastaví Bluetooth tak, že je jeho telefon všem viditelný a jako výchozí klíč použije nějakou jednoduchou kombinaci, není pro hackera velký problém poslat soubor do telefonu bez vědomí majitele,“ říká Sebastian Schreiber pro iDnes.cz.

A navíc by neměl být problém dostat trojského koně do něčího telefonu i pomocí WAP Push. Méně pokročilý uživatel by určitě klidně aplikaci přijal.

Jakmile se trojský kůň dostane do mobilu, stává se branou do vašeho telefonu. Trojan dokáže zajistit, aby se všechny SMS, které dorazí na nakažený mobil, přeposlaly na předem zadané telefonní číslo. Zpráva se přitom přepošle včetně původního čísla odesílatele.

Ještě daleko zrádnější je pak další schopnost stejného programu – pokud na nakažený telefon zavoláte, ten v tichosti spojí hovor.

Přitom navenek telefon vypadá, že se nachází ve stand-by režimu, displej je zhasnutý a nic se na něm neobjeví. Mikrofon telefonu je ale aktivní a vy tak můžete slyšet vše, co se kolem děje. K odposlechu přímo ideální zbraň.

Trojský kůň přitom není vidět ve spuštěných aplikacích systému, tedy alespoň se základními nástroji, které jsou standardně v Symbian telefonech k dispozici. Je možné, že by je odhalil některý z nástrojů pro monitorování systému, které se dají koupit. Přesměrování SMS bychom si asi mohli všimnout i na podrobném výpise účtu. Jenže než nám přijde, může někdo zjistit spoustu věcí, o kterých by vědět neměl.

Jak se bránit?

„Nákazy se zbavíme jedině přeflashováním firmware, případně hardwarovým resetem,“ říká Sebastian Schreiber. Zdá se ale, že pomalu nastává doba, kdy se bez antiviru v telefonu neobejdeme, stejně jako na stolních počítačích.

Svou verzi antivirového programu pro smartphony nabízí většina velkých producentů antivirových programů. Například Symatec nabízí pro Symbian produkt Symantec Mobile Security 4.3 for Symbian OS. Součástí produktu je rezidentní ochrana (real-time štít) i sken zařízení na vyžádání. "Podporujeme i nové verze OS - Symbian 9, kromě klasického antiviru chránícího souborový systém telefonu je v aplikaci i firewall a modul detekce skenování portu," řekla nám PR Manažerka společnosti Symatec Věra Petrtýlová.

Podobně jako v případě produktů pro stolní počítače je možné Mobile Security spravovat centrálně, tj. konfigurovat a skutečně vynucovat bezpečnostní nastaveni. K aktualizaci lze využít nepřetržité služby "LiveUpdate Wireless". Podobná ochrana je k dispozici i pro platformy Windows CE - produkt Symantec Mobile AntiVirus for Windows Mobile.

Svou verzi připravuje i český Grisoft, technický ředitel a jednatel společnosti Karel Obluk nám na náš dotaz řekl: "Společnost GRISOFT problematiku zabezpečení mobilních zařízení nepodceňuje," a dodává: "Produkt AVG Mobile Security, určený k ochraně některých typů manažerských mobilních telefonů, bude uveden jako veřejná beta verze v průběhu druhého čtvrtletí 2007 a bude volně ke stažení."

Přirozeně je na místě také opatrnost při používání mobilu. Rozhodně se nevyplatí přijímat soubory přes Bluetooth z neznámého zdroje. Ideální je vypnout zobrazení telefonu pro okolí, ovšem tato volba nás bude trochu omezovat při používání – pokud budeme chtít telefon spojit třeba s počítačem, budeme muset zobrazení aktivovat. Pochopitelně je dobré nenastavovat výchozí klíč pro párování, případně použít nějaký delší a komplikovanější, ne obligátní čtyři nuly.

Zdroj: idnes.cz sekce Mobil ze dne 8.3.2007 (Jan Lodl)

Bitvu patentů na telefon vyhrál Bell. O pouhé dvě hodiny

06. 03. 2007

"Bože, ono to mluví!" zvolal brazilský císař don Pedro II. na světové výstavě v americké Filadelfii, když narazil na předváděný telefon. Jeho výkřik spustil lavinu zájmu o vynález, který zásadně změnil život lidstva i jeho autora.
Onen autor se jmenoval Alexander Graham Bell a jeho jméno je synonymem pro snad nejpoužívanější přístroj dneška. Od narození tohoto vědce, vynálezce a zlepšovatele uplynulo v sobotu 160 let.

S patentem USA číslo 174465 na telefon, vůbec nejvýnosnějším jaký kdy byl podán, to ale nebylo jen tak. Onoho 14. února 1876 totiž na příslušný patentní úřad ve Washingtonu dorazil pouhé dvě hodiny po Bellovi s tímtéž nápadem chicagský technik Elisha Gray; ten svůj přístroj nazýval "elektroharmonický telegraf".

Grandiózní náhoda brzy vedla k sérii soudních procesů, které nakonec už znechucený Bell vyhrál. Odškodněním mu bylo bohatství: licenční poplatky jen z prvních dvaceti let telefonování mu vynesly sto milionů dolarů.

Bellovi kupodivu chybělo vzdělání ve fyzice. Narodil se v Edinburghu jako syn jazykovědce a neslyšící matky. Tak jako jeho děd a otec učil mluvit hluchoněmé děti. Už za studií na univerzitách v Edinburghu a Londýně se začal zabývat akustikou, aby dokázal nějak pomoci své matce.

V roce 1870 jeho rodiče emigrovali do Kanady, kde se Bell dál zabýval studiem lidské mluvy a sluchu, ale také zkoumal možnosti komunikace za pomoci elektrické energie. Například navrhl piano, které pomocí elektřiny dokázalo přenášet hranou hudbu na dálku.

Ve výzkumech pokračoval i později v Bostonu za finanční podpory tamního právníka Gardinera Hubbarda. Do jeho hluchoněmé dcery a své žačky Mabel se zamiloval; později si ji vzal za ženu.

Začalo to vylepšováním telegrafu

Na počátku cesty, jejímž vyvrcholením byl vynález telefonu, stála snaha o zvýšení přenosové rychlosti telegrafu. Ten umožňoval posílat v jeden okamžik pouze jednu depeši, a to bylo v době narůstajícího zájmu o telegrafii žalostně málo. Bell se proto pokoušel sestrojit přístroj, který nazýval "harmonický telegraf". I ten využíval Morseovy abecedy, tedy kombinaci teček a čárek, ale byl schopen přenést více zpráv v jednom okamžiku. Princip, známý nyní jako tónová telegrafie, spočíval v tom, že signály jednotlivých zpráv byly odesílány s použitím různě vysokých frekvencí.

Právě při práci na vylepšeném telegrafickém aparátu přišel Bell zcela náhodou na důležitý objev. Když Watson jednoho dne nezáměrně rozvibroval jeden z pružných kovových jazýčků telegrafu, přenesl se vzniklý tón prostřednictvím vodičů na obdobný přístroj na druhém konci linky. Zvlášť pozoruhodné bylo, že oba přístroje byly v dané chvíli odpojeny od přívodu elektřiny. Jak Bell po řadě experimentů zjistil, příčinou záhadného jevu byl slabý elektrický proud, který jazýček indukoval svým kmitáním v blízkosti magnetu. Je-li možné přenášet tón, proč ne rovnou lidský hlas, napadlo Bella. Od toho dne, 2. července 1875, se zcela soustředil na jediné - sestrojit aparát schopný přenášet řeč na dálku prostřednictvím vodičů.

Patent podaný za pět minut dvanáct...

Práce na vynálezu si vyžádala několik měsíců. Konečně 14. února 1876 podal Bell žádost o patentování svého přístroje. Bylo to za příslovečných pět minut dvanáct, neboť jen o několik hodin později dorazil do téhož úřadu jiný vynálezce, jistý Elisha Grey, který se domáhal uznání svého, jak se domníval, unikátního nápadu - telefonu. Z nevídané situace nakonec vyšel vítězně Bell, který 7. března 1876 získal patent číslo 174.465, podle všeho jeden z nejvýnosnějších v historii. Tři dny na to se v domě na bostonském Exeterském náměstí číslo pět uskutečnil první telefonický hovor.

První hovor jako tísňové volání

Začátkem ledna 1876 umístili Bell s Watsonem sluchátkový přístroj na půdě a mluvítko si Bell postavil na svůj stůl v přízemí. "Pane Watsone, prosím, přijďte sem, potřebuji vás tady!" Věta, kterou pronesl Bell do mikrofonu, později vstoupila do dějin. Protože za okamžik se po schodech přiřítil nadšený asistent: "Slyšel jsem vás! Funguje to!"

S jistou nadsázkou se dá říci, že hned první hovor v dějinách byl tísňovým voláním. Bell prý volal svému asistentovi proto, že si při manipulaci s telefonním aparátem potřísnil kalhoty trochou kyseliny a potřeboval jeho pomoc. Podle některých pramenů je ale historka s kyselinou pouze legendou a jaká byla skutečná první slova nelze s jistotou určit. Bez ohledu na okolnosti zůstává skutečností, že 10. březen 1876 je všeobecně považován za datum uskutečnění prvního telefonátu.

Telefon byl na světě, ale nikdo o něj nejevil zájem. Dokonce ani na světové výstavě Centennial Exhibition ve Filadelfii, kde ho Bell roku 1876 předváděl. Až teprve když zmíněný výkřik brazilského císaře prolétl Amerikou, rozpoutal horečný zájem. O dva roky později už Bell slavnostně zahajoval provoz první telefonní centrály v Newhavenu. Do telefonování osobně zasvětil i královnu Victorii.

I později byl slavný vynálezce zván ke všem významným premiérám v novém odvětví techniky. Například roku 1915 zahájil v New Yorku provoz 5500 km dlouhé telefonní linky, která spojovala východní pobřeží USA se západním.

Soudní spory s Grayem trvaly skoro 20 let a definitivně je ukončila až Grayova náhlá smrt roku 1901. Bell spor nakonec vyhrál; výrok soudu dokonce tvrdí, že "Bell je samostatným a prvním vynálezcem každého druhu elektrického přenosu zvuku".

Bellovy další výzkumné aktivity

V hledáčku slavného vědce se ale ocitly i jiné výzkumy. V roce 1909 jako první na území Kanady vzlétl ve vlastnoručně konstruovaném letadle. Testoval i modely helikoptér. Také konstruoval křídlové lodě. V roce 1918 sestrojil v té době nejrychlejší válečnou loď. Přišel i s koncepcí přenosu zvuku pomocí optických vln.

Přezdívku "otec neslyšících" mu vynesl celoživotní zájem a starost o komunikačně postižené, na jejichž výzkum a pomoc věnoval spoustu peněz. Když roku 1922 ve věku 75 let zemřel, umlkly na minutu všechny telefony ve Spojených státech. Na světě jich tehdy fungovalo 22 milionů. Bellova verze telefonu se koncepčně používala až zhruba do konce minulého století.

Zdroj: idnes.cz sekce Mobil ze dne 6.3.2007

S daní nebo bez daně? Snaží se nás operátoři napálit?

02. 03. 2007

Co je lepší a férovější? Uvádět ceny s DPH nebo bez ní? Vodafone se nyní rozhodl, že bude uvádět ve své komunikaci jen ceny s DPH.
Spor se týká uvádění cen s daní z přidané hodnoty nebo bez ní. Výrobci, a také mobilní operátoři, často argumentovali především potřebami firemních zákazníků, kteří jsou plátci DPH. Jenže ono to tak jednoznačné není – i podnikatelé musí nejprve cenu zaplatit s DPH, a teprve následně mohou zaplacenou daň odečíst od té, co by sami měli státu zaplatit.

Odpověď bude možná o něco jednodušší – cena bez daně vypadá opticky nižší. Co na tom, že ji musíme nakonec stejně zaplatit? Nezní mnohem lépe 399 Kč než 474,81 Kč?

Svou roli v celé kauze určitě hraje i psychologický tlak, když o nějakém produktu uvažujeme, nemusíme si vždycky uvědomit, že cena bude o něco vyšší. Tarify mobilních operátorů jsou typickým příkladem – vybereme si některý z kreditních tarifů, vida, máme měsíční paušál 300 Kč, to je super. Ale ouha, když dorazí účet, zjistíme, že musíme zaplatit 357 Kč.

Jak je to dnes?

Až dosud mobilní operátoři rozlišovali mezi předplacenými tarify a paušály. U předplacených karet se ceny v posledních letech uváděly včetně daně. V samotných počátcích sice tehdejší Eurotel i Paegas zkoušeli uvádět ceny bez DPH i u předplacených karet, nakonec od toho ale upustili.

V případě paušálních tarifů se této – trochu zvrácené – logiky drží stále a inzerují ceny bez DPH. V některých případech je cena s daní uvedena alespoň menším písmem pod čarou, někdy ani to ne. A tak v poměrně velkém počtu případů píšeme články o nových tarifech s kalkulačkou v ruce. My vás totiž chceme informovat korektně.

Do očí bíjícím příkladem je současná reklamní kampaň O2 na ADSL připojení Internet Expres. Velkými písmeny je uváděna cena bez DPH. Chytlavá, dobře vypadající baťovská cena. Cena s DPH je v televizní kampani uvedena miniaturním písmem při spodním okraji obrazovky, nestojíte-li pár centimetrů od televize (a ke všemu pořádně velké), nemáte valnou šanci si přečíst, kolik vlastně zaplatíte.

T-Mobile si stěžoval, Vodafone bude férovější

Blýskáním na lepší časy je rozhodnutí Vodafone nadále udávat ve své komunikaci všechny ceny s DPH. „Rozhodli jsme se zákazníkům vyjít vstříc tím, že budeme komunikovat pouze konečnou cenu včetně DPH. Jedná se o zcela nový a naprosto férový přístup k zákazníkům, který svědčí o tom, že Vodafone mění zažitá pravidla na trhu,“ dodal Hrabovský s tím, že firma doufá, že postupem doby se k její iniciativě přidají i ostatní operátoři.

Proč se tak Vodafone najednou rozhodl? Paradoxně ho k tomu přiměl konkurenční T-Mobile, který sám dál uvádí u paušálních tarifů ceny bez DPH. „Nejdříve jsme Vodafone vyzvali k nápravě, poté co nám nevyhověli, jsme se obrátili na Českou obchodní inspekci, která je dozorovým orgánem nad uváděním ceny ve vztahu ke spotřebiteli, a dále na Radu pro Reklamu, neboť kampaň trpí i dalšími vadami ve vztahu k řádné informovanosti spotřebitele,“ uvedla mluvčí T-Mobile Martina Kemrová.

Oč šlo? O reklamní kampaň na Vodafone Kamarádi, poměrně přelomovou službu, která asi leží konkurentům v žaludku. Naštěstí to nedopadlo jako obvykle, kdy konkurence dosáhne zrušení nějaké uživatelsky příjemné služby. Vodafone reagoval a rozhodl se nadále postupovat trochu jinak. Uvidíme, kdy se přidá i stěžovatel T-Mobile.

Nezdraží?

Proti variantám Nabito 119, Nabito 357, Nabito 714, Nabito 1 190 nebo Nabito 2 142 asi bude poměrně razantně protestovat marketingové oddělení. To bude určitě i nadále tlačit na to, aby ceny v komunikaci byly jednoduché a lákavé. Takovéto tarify by si asi nikdo nezapamatoval. Přirozeně, pokud se ostatní operátoři přidají, budou mít úplně stejný problém. Je tedy velmi pravděpodobné, že se v nejbližší době dočkáme úplně nových tarifů s novou a zokrouhlenou částkou.

Jako příklad můžeme vzít tarif Vodafone Nabito 300. Cena s DPH je 357 Kč. Těžko čekat, že kvůli marketingu se operátor připraví o část zisku a bude účtovat 300 Kč včetně DPH. Pravděpodobnější je zaokrouhlení směrem nahoru. Může to být 350 Kč, ale také 399 Kč, což opticky vypadá ještě lépe.

Za přehlednost bychom tak mohli zaplatit nepříjemnou daň – operátoři ceny zaokrouhlí nahoru tak, aby se dostali opět na pěkné a zapamatovatelné ceny. Takže nás bude čekat Nabito 150, v horším případě Nabito 199. U O2 bychom se tak zřejmě dočkali Simple 300 a T-Mobile by mohl přijít s tarifem Kredit 300. Ve výsledku to pak bude znamenat, že zaplatíme o něco více. I když je pravda, že u kreditních tarifů by nás to tolik mrzet nemuselo, částku navíc si stejně budeme moci provolat.

Na druhou stranu, uvádění cen s daní bude rozhodně znamenat, že ceny mezi operátory se budou mnohem snadněji porovnávat. Navíc, jak ukazuje O2 se svým tarifem Simple 1 980, marketingové oddělení nemusí vždycky uspět. Takže, kdo se přidá?

Zdroj: idnes,cz sekce Mobil ze dne 2.3.2007 (Jan Lodl)

Budeme si prohlížet fotografie z mobilu ve 3D zobrazení?

01. 03. 2007

Toužíte si prohlížet obrázky z mobilu ve 3D? Zanedlouho to již možná bude možné a nemuselo by se to ani prodražit. Stačí použít osvědčenou technologii a zkombinovat jí s moderní elektronikou.

Přesně tento postup zvolila společnost Neochroma, která nedávno představila prototyp miniaturního projektoru, který umožní sledování trojrozměrného obrazu z mobilních telefonů. Tou starou osvědčenou technologií je stereoskopie. Při ní se každé oko dívá na svůj vlastní obrázek a vzniká tak dojem trojrozměrného obrazu.

Na tomto principu je založena spousta stereoskopických promítaček a hraček. Možná si mnozí z vás pamatují populární Meoskop, do kterého se vkládaly kotoučky s drobnými diapozitivy. Koukalo se do něj jako do dalekohledu, pěkně proti světlu, aby obrázky hezky vynikly. Za dob ne zas tak dávno minulých byly populární především obrázky s cestovatelskou tématikou, člověk si tak alespoň na chvíli mohl připodobnit, jaký je to zážitek stát třeba před budovou Washingtonského Capitolu.

V dnešní době elektronických hraček upadly stereoskopické promítačky do zapomnění. Jenže díky firmě Neochroma možná brzy nastane jejich renesance, protože jejich řešení je přesně takovou stereoskopickou promítačkou, která umí zobrazovat obsah z displeje mobilního telefonu.

Princip je jednoduchý – na určené místo přiložíte mobilní telefon a zařízení se pomocí soustavy zrcadel postará o to, aby byl obraz přesměrován do dvou větví. Do zařízení se kouká, stejně jako u všech stereoskopů, jako do dalekohledu, tentokráte ale nebudete muset hledat zdroj světla, který vám obrázek prosvětlí, o to se postará zařízení samo.

Prototyp umí pracovat s telefony s displeji o velikosti úhlopříčky 1,6 až 2,6 palce a výsledný obraz s trojrozměrným dojmem by měl na člověka působit jako když se kouká na 19 palcový monitor ze vzdálenosti 30 palců (cca 76 cm). Použitý telefon by měl být véčko, aby i po nasazení šlo ovládat prohlížení.

Na mobilních telefonech samozřejmě nebude tato technologie omezená jen na statické obrázky, sledovat půjde i video. Na celovečerní projekci to asi nebude, komu by se chtělo stereoskop držet dvě hodiny před očima, ale krátké klipy, nebo nějaká ta epizoda seriálu se jistě budou dát zvládnout. Pokud vše půjde hladce, dočkáme se komerčního řešení do dvou let

Zdroj: idnes.cz sekce Mobil ze dne 1.3.2007 (Luděk Vokáč)